Ukrajinská lidová republika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vyškrtnutí názvu Ukrajinká národní republika - "narodnaja" znamená "lidová", byť je to podobné českému "národní" není tomu tak. Národní je "nacionaľnyj" značka: editace z Vizuálního editoru |
→Předcházející události: upřesnění |
||
Řádek 51:
'''Ukrajinská lidová republika''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Українська Народна Республіка''), zkráceně '''UNR''' (УНР) byla větší ze dvou ukrajinských republik, které vzešly z [[První světová válka|1. světové války]] a [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]]. Existovala od [[17. březen|17. března]] [[1917]] do února [[1919]], kdy byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl [[Symon Petljura]].
V únoru [[1917]] proběhla v tehdejším hlavním městě [[Ruské impérium|carského Ruska]] [[Petrohrad]]ě tzv. [[Únorová revoluce]], která smetla z trůnu [[Mikuláš II. Alexandrovič|cara Mikuláše II.]] a moci se chopila [[Ruská prozatímní vláda|prozatimní vláda]] v čele s politiky [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Kerenským]] a [[Georgij Lvov|Lvovem]].
▲=== Autonomie ===
V červnu [[1917]] reagovala na změnu podmínek v ruské politice ''Centrální rada Ukrajiny'' a vyhlásila autonomii v rámci nově vzniklé Ruské republiky. Hlavním vládním orgánem se stal ''Generální sekretariát'', v jehož čele stanul [[Volodymyr Vynnyčenko]]. [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Kerenskij]] uznal sekretariát jako výkonnou moc prozatimní vlády nad Ukrajinou a pověřil ho správou pěti gubernií ([[Volyň]], [[Kyjev]], [[Podolí]], [[Poltava]] a [[Černihov]]), které byly považovány za ukrajinské.
[[Říjnová revoluce]] v roce [[1917]] svrhla prozatimní vládu a k moci se dostali [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]]. Ti připravili v listopadu [[1917]] povstání v Kyjevě.
▲[[Říjnová revoluce]] v roce [[1917]] svrhla prozatimní vládu a k moci se dostali [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]]. Ti připravili v listopadu [[1917]] povstání v Kyjevě. Centrální rada se pokusila povstání zabránit, ale Generální sekretariát se postavil za bolševiky a tak se vládní vojska stáhla. Na konci listopadu Centrální rada vyhlásila širokou autonomii na Rusku a rozšířila pole své působnosti na gubernie [[Charkov]], [[Dněpropetrovsk|Jekatěrinoslav]] a část [[Krym]]u. Gubernie [[Voroněž]], [[Kursk]] a [[Chełm]] se mohly připojit po chystaném referendu.
Na konci listopadu Centrální rada vyhlásila širokou autonomii na Rusku ve stávajících guberniích a rozšířila svou působnost dále na [[Charkov]], [[Dněpropetrovsk|Jekatěrinoslav]], [[Cherson]] a na část [[Tavrická gubernie|Tavrické gubernie]] (bez [[Krym]]u). Gubernie [[Voroněž]], [[Kursk]] a [[Chełm]] se mohly připojit po chystaném referendu.
Po krátkém příměří mezi bolševiky a Radou si Rudí uvědomili, že rada nehodlá podporovat bolševickou revoluci. V prosinci 1917 byl svolán sněm sovětských představitelů na Ukrajině s cílem převzít kontrolu nad Ukrajinou. Po neúspěšném puči v Kyjevě se bolševici přesunuli do [[Charkov]]a a vyhlásili [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku]]. V té době na Ukrajinu dorazily první jednotky [[Rudá armáda|Rudé armády]] z Ruska s rozkazy podporovat místní bolševickou vládu. Následně na Ukrajině vznikly na jihozápadě [[Oděská sovětská republika]] a na východě [[Doněcko-krivorožská sovětská republika]].
| |||