Přírodní památky v Česku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
+ nesoulad v "přírodních památkách" = 1. zónách NP značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
Příčinou tohoto nejasného pojetí kategorie přírodní památka je fakt, že přírodní památka je sice definována [[Zákon o ochraně přírody a krajiny|zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny]], ovšem tento zákon věnuje problematice ochranných podmínek v přírodní památce jen 1 krátký paragraf s tím, že konkrétní ochranné podmínky určí orgán [[ochrana přírody|ochrany přírody]] při jejím vyhlášení. Při novelizaci zákona v roce 2004 navíc bylo toto nejasné pojetí kategorie posíleno tím, že většina lokalit soustavy [[Natura 2000]] (tzv. Special Area of Conservation, území zvláštní ochrany) by měla být rovněž vyhlášena v kategorii přírodní památka (ač jde často o poměrně velká území, jejichž účelem má být někdy druhová a někdy naopak biotopová ochrana). Rozdíl mezi přírodní památkou a přírodní rezervací se tak v praxi často zcela stírá.
Specificky na území [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]] došlo k tomu, že některé plochy s 1. zónami, vyhlášené již před vznikem národního parku jako maloplošná chráněná území, jsou nadále ve seznamech ochrany přírody (např. [[seznam chráněných území v okrese Prachatice]]) evidována jako přírodní památky (např. [[Modravské slatě]] nebo [[Stožec (přírodní památka)|Stožec]]). To je značně matoucí, neboť stupeň faktické ochrany přírody je v 1. zóně národního parku výrazně přísnější než v "běžné" přírodní památce.
== Vyhlašování ==▼
Přírodní památku vyhlašuje vyhláškou krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti, správa národního parku nebo statutární město.
| |||