Lateránská bazilika: Porovnání verzí

[[Soubor:Facade_San_Giovanni_in_Laterano_2006-09-07Basilica st Giovani in Laterano 2011 4.jpg|thumb|upright=1.32|Hlavní (západní) průčelíloď baziliky]]

Pětilodní bazilika s [[Atrium|atriem]] byla postavena při starším [[Baptisterium|baptisteriu]] v letech 313-324 za císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]], který pro ni vybral strategické místo za Aureliánskými hradbami a mezi dvěma branami. Císařova matka [[Svatásvatá Helena]] při ní měla svou rezidenci. BylKonstantin toje prvnítaké velikývyobrazen křesťanskýna kostelmozaice av bylapsidě zasvěcenjako svatýmdonátor Janus Křtitelimodelem abaziliky Januv Evangelistovirukou. KonstantinByl jeto taképrvní vyobrazenveliký nakřesťanský mozaicekostel vvůbec apsiděa jakobyl donátorzasvěcen ssvatým modelemJanu bazilikyKřtiteli va rukouJanu Evangelistovi. Tuto baziliku několikrát vyplenili barbaři, například v letech [[410]] a [[455]] [[Vandalové]]; roku [[896]] ji poškodilo zemětřesení. Byla poté převážně přestavěna v románském slohu, vyzdobena mozaikami a obložena barevnými mramory. NováPři gotickágotické bazilika byla postavenapřestavbě z iniciativy papeže [[Klement V.|Klementa V.]], který také přidalpřibyli ke světcům na mozaikách sv. FrantiškaFrantišek a sv. AntonínaAntonín PaduánskéhoPaduánský; tato bazilika vyhořela roku [[1308]] bazilika vyhořela. V době [[Avignonské zajetí|avignonského zajetí]] papežů chrám dále pustl a 21. srpna roku [[1361]] jej zachvátil katastrofální požár, při němž se zřítily čtyři jaspisové sloupy střední lodi, shořela střecha a ciboriový baldachýn nad hlavním oltářem. Tehdy se propadl strop hlavní lodi baziliky a objekt začal zarůstat trávou. Papeže Inocence VI. o tom informoval básník [[Francesco Petrarca]]. Podle jednoho dobového svědectví se v bazilice prý pásly ovce. Následovala stavba dodnes dochovaného monumentálního gotického [[ciborium|ciboria]] na čtyřech sloupech, které dal roku 1367 nad hlavním oltářem vztyčit papež [[Urban V.]], aby v něm byly uchovávány relikviáře s lebkami svatých apoštolů Petra a Pavla. Po návratu papežů do Říma roku 1378 začala zásadní obnova Lateránské baziliky i baptisteria, která byla ukončena roku [[1384]], jak dokládá nápis v pásu mezi mozaikami apsidy. Ve středověku se v Lateránském paláci a v bazilice konalo pět významných [[koncil]]ů.

U příležitosti svatéhojubilejního roku [[1600]] dal papež [[Kliment VII.]] renovovat příčnou loď baziliky, což provedl architekt [[Giacomo della Porta]] a malíř [[Giuseppe Cesari]], postranní dvouvěžové průčelí kostela projektoval [[Domenico Fontana]]. V letech 1646 - 1649 byla provedena [[baroko|barokní]] přestavba podle projektu architekta [[Francesco Borromini|Francesca Borrominiho]], směřovaná k jubilejnímu roku [[1650]]. Další úpravy proběhly v letech [[1734]] - [[1735]] ve stylu vrcholného římského baroka, kdy architekt [[Alessandro Galilei]] přistavěl nové západní [[průčelí]].

Do chrámu se vstupuje buď z Lateránského náměstí vestibulem od [[Domenico Fontana|D. Fontany]] z roku 1586 do severní příční lodi, anebo hlavním vchodem od západuvýchodu. Pětiosý [[portikus]] z roku 1735 od A. Galileiho s vysokým sloupovým řádem má v patře arkády a v hlavní ose trojboký [[tympanon]]. Latinský nápis na hlavní římse vyznačuje stavebníka, papeže [[Kliment XII.|Klimenta XII.]] v pátém roce jeho pontifikátu, a patrony chrámu. Kuželková balustráda na [[Atika|attice]] je vyzdobena 15 sochami o výšce sedm metrů, uprostřed s Ježíšem Kristem Spasitelem mezi oběma svatými Jany. V prostředním vchodu jsou starověká bronzová vrata, pocházející z římského Fora. Vpravo od hlavního průčelí je budova Lateránských muzeí.<ref>Baedeker, ''L'Italie'', str. 303.</ref>

Vzhled hlavní lodi podstatně pozměnil Borromini, který střídavě zazdil oblouky mezi sousedními antickými sloupy, takže jen poslední pár žulových sloupů je viditelný. NaMramorová přednímdlažba okrajije mírněz vyvýšené15. příčnístoletí, lodibohatě stojízdobený papežskýkazetový oltářstrop snavrhl baldachýnem[[Giacomo zdella Porta]] roku 1369 s mnoha ostatky, včetně svatých Petra a Pavla1603.

* ''Museo sacro'' je muzeum s klenotnicí chrámového umění (vstup přes prodejnu devocionálií v apsidě jižní lodi baziliky). Ve 3 prostorách uchovává cennou kolekci asi stovky předmětů, především soch, precios a parament (liturgických a votivních památek), užívaných v Lateránské bazilice od 6. do 19. století. Pocházejí jak ze zařízení baziliky, tak zejména z odkazů papežských rodin [[Corsini]], [[Medici]] a [[Chigi]]. K nejstarším patří soubor raně křesťanských relikviářů a monumentální zlatý kříž ze 6. století, papežský stolec [[Pius V.|Pia V.]], dále pluviály (pláště) papežů [[Svatý Silvestr|sv. Silvestra]] a [[Klement XII.|Klementa XII.]], renesanční a barokní kasule s erbovními štítky papežů a [[tapisérie]] z někdejší výzdoby baziliky.

* ''Chiostro'' je raně gotická křížová chodba z let 1261 - 1280, cenná architektura kolem čtvercového rajského dvora, uprostřed s mramorovou studnou z 9. století. Z přilehlých prostor je přístupná mj. kapitulní síň. Tvoří druhý prohlídkový okruh (vstup na opačné stranmě od hlavního oltáře, ze severní části příčné lodi). Expozice je složena především z [[Lapidárium|lapidária]]: kamenných fragmentů a soch, k nejcennějším patří náhrobní desky a náhrobní plastiky z baziliky odstraněné při Borrominiho úpravách, např. náhrobek [[Kardinál|kardinála]] Annibaldi della Molara, který z bílého mramoru vytesal [[Arnolfo di Cambio]] jako součást tehdejšího ciboria v apsidě. Dále papežský trůn, tordované sloupy a desky ze 13. století od bratří [[Cosmati|Cosmatů]], zdobené mozaikovým ornamentem.

[[Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Janu Křtiteli|Řím]]

[[Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Janu Evangelistovi|Řím]]