Bitva u Abúkíru: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m napřímení redirectu šablony (dle dat od Dannyho B.)
m →‎Úvod: styl, .. jeste
Řádek 23:
| poznámky =
}}
'''Bitva u Abukiru''' proběhla ve dnech 1. až 2. srpna [[1798]] při ústí [[Nil]]u do [[Středozemní moře|Středozemního moře]] poblíž města [[Abukir]]. Protivníky byla [[flotila]] francouzská, které velel viceadmirál [[François-Paul Brueys d'Aigalliers]] a flotila [[Spojené království|Velké Británie]], pod velením kontradmirála [[Horatio Nelson]]a. V anglické a americké historiografii je bitva známa pod názvem ''„Battle of the Nile“'' (bitva na Nilu). Často je k názvu bitvy přidáváno [[adjektivum]] „námořní“. To proto, že na pobřeží o rok později (25. července [[1799]]) došlo k pozemní bitvě u Abukiru, v které drtivě zvítězil [[Napoleon Bonaparte]] nad tureckým vojskem.
 
== Úvod ==
Řádek 30:
# provést úspěšné a hladké vylodění vojska v Egyptě,
# provést hladký návrat flotily do bezpečných přístavů - tedy přístavů francouzských a italských, eventuálně do [[La Valletta|La Valletty]] či nejspíše na [[Korfu]] (jen 800 námořních mil od [[Alexandrie]]).
Cíle se podařilo utajit a zmást anglickou špionáž, takže britská admiralita byla přesvědčena, že výprava je určena k dobytí [[Gibraltar]]u, vylodění v [[Portugalsko|Portugalsku]] či invazi do [[Irsko|Irska]]. Admirál [[Jarvis]], blokující se silnou eskadrou Gibraltarskou úžinu však přesto vyslal kontradmirála Horatio Nelsona do Středozemního moře, aby po francouzské flotile pátral. Ta 18. května [[1798]] vyplula z [[Toulon]]u a dalších 4 přístavů, po cestě dobyla Maltu (13. června 1798) a úspěšně vojsko 1. července 1798 vylodila poblíže Alexandrie. Tím byly 2 ze 3 úkolů viceadmirála velícímu válečné flotile splněny. Po vylodění měl admirál zařídit návrat flotily. Z dodnes nevysvětlených důvodů tak neučinil a zakotvil v abukirské zátoce, asi 23 km severozápadně od Alexandrie. Důvodem mohl být nedostatek zásob na zpáteční cestu, snad i dohoda s Bonapartem (který to však trvale popíral), falešný pocit bezpečí či onemocnění viceadmirála průjmovitým horečnatým onemocněním a tedy jeho indispozice. Po 73 dnech marného pátrání po Francouzích a křižování celým Středozemním mořem celou Brueysovu flotilu pokojně kotvící tak spatřil l1. srpna 1798 kolem 14. hodiny kontradmirál Nelson v čele své válečné flotily.
 
== Bitva ==
Řádek 42:
''(Pořadí lodí Francouzů, tak jak stály zakotveny za sebou)<br />''
# ''Le Guerrier'' (válečník) - 74 děl, zařazena do služby [[1753]], výtlak 1500 tun, posádka 678 mužů, velitel. Kpt. Jean-Francois-Timothée Trullet senior – loď se po boji 2. srpna vzdala a 18. srpna jako neopravitelná potopena.<br />
# ''Le Conquerant'' (vítězný) – 74 děl, zařazen do služby [[1765]], velitel Kpt. Dalbarade – loď se vzdala<br />
# ''Le Spartiate'' (sparťan) – 74 děl, zařazena do služby [[1797]], velitel Kpt. Emeriau – loď se vzdala<br />
# ''L´Aquilon'' (severák)- 74 děl -, zařazena do služby [[1789]], velitel Kpt. Thevenard – loď se vzdala<br />
# ''Le Souverain Peuple'' - 74 děl -, zařazena do služby [[1757]], velitel Kpt. Raccord - loď se vzdala - původní jméno lodě Le Souverain (panovník), bylo za revoluce změněno na „nezávislý národ“<br />
# ''Le Franklin'' – 80 děl -, zařazena do služby [[1797]], výtlak 1800 tun, posádka 840 mužů, velitel kpt. Gillet. Po těžkém boji se 2. srpna vzdala. Na jeho palubě byl zástupce velitele kontradmirál Armand–Simon-Marie Blanquet du Chayla (po smrti velitele převzal velení, ale neměl žádné spojení s ostatními jednotkami).<br />
# ''L´Orient'' (východ)- 120 děl -, nejsilnější loď celé bitvy - zařazen do služby [[1791]] – výtlak 2700 tun, posádka 1079 mužů, původní jméno Dauphin Royale, od r. [[1792]] Sans-Culotte a od r. [[1795]] L´Orient, velitel: Kpt. Casabianca senior. – [[vlajková loď]] flotily – na jejím můstku zahynul viceadmirál Brueys po zásahu dělovou kulí, která mu utrhla obě nohy. Nakonec kolem 22:30 hořící loď vybuchla a potopila se. Předtím ale téměř zničila britskou řadovou loď Bellerophon.<br />
# ''Le Tonnant'' (hromový) – 80 děl -, zařazena do služby [[1789]], velitel Kpt. [[Aristide Aubert Dupetit-Thouars]]. Loď se stala nejslavnější lodí celé bitvy a její velitel je ctěn dodnes jako jeden z francouzských národních hrdinů. V těžkém boji byl kapitán několikrát raněn a po ztrátě krve ztrácel vědomí. Zakázal transport do podpalubí a odmítl složit velení. Aby jej posádka stále viděla na velitelském můstku nařídil, aby byl vsazen do sudu s otrubami a po tomto zajištění vertikální polohy nařídil, aby francouzská vlajka byla přibita na pahýl stěžně, čímž oddálil kapitulaci. Následkem zranění zemřel a posádka téměř zničené lodě se vzdala 3. srpna.<br />
# ''L´Heureux'' (šťastný) - 74 děl -, zařazen do služby [[1782]], velitel Kpt Etienne - loď najela na břeh a 3. srpna kapitulovala a 16. srpna jako neopravitelná potopena.<br />
# ''Le Timoleon'' - 74 děl -, zařazena do služby [[1785]], velitel Kpt Jean-Francois Timothée Trullet junior. - zachránila se najetím na mělčinu a evakuací posádky – 3. srpna vyhozena do povětří.<br />
# ''Le Mercure'' (Merkur) – 74 děl -, zařazena do služby [[1783]], velitel Kpt. Cambon - po těžkém boji loď najela na břeh a 3. srpna zajata. Jako neopravitelná 18. srpna potopena.<br />
# ''Le Guillaume Tell'' ([[Vilém Tell]]) – 80 děl -, zařazena do služby [[1795]] - velitel Kpt. Saulnier - na jeho palubě byl i kontradmirál [[Pierre-Charles-Jean-Baptiste-Sylvestre de Villeneuve]], velící úniku z bitvy - tato řadová loď unikla z bitvy.<br />
# ''Le Genereux'' (šlechetný) – 74 děl -, zařazen do služby [[1785]], velitel Kpt. Le Joille - loď v závěsu za předchozí unikla z bitvy.<br />
'''[[Fregata|Fregaty]]''':<br />
Zakotveny mimo linii, blíže pobřeží. Byly 4, z toho dvě unikly z bitvy (''Justice'' - 44 děl - výtlak 720 tun a ''Diane'' - 38 děl – výtlak 750 tun), za vedoucími řadovými loděmi, dvě ale byly potopeny (''Serieuse'' a ''Artemise'').<br />
'''[[Briga|Brigy]]''': <br />
Byly 4 a z nich 3 unikly z bitvy (''Alerte'', ''Railleur'' a ''Salamine''), nejslabší ''Hercule'' se 7 děly byla zajata. <br />