Vsetínská Bečva: Porovnání verzí

Řeka pramení v pohoří [[Vsetínské vrchy]] - [[Beskydy]] pod vrchem [[Čarták]] (952 m) v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 910 [[metr|m]]. Její tok směřuje nejprve jihozápadním směrem. Protéká obcemi [[Velké Karlovice]], [[Karolinka]], kde přibírá stejnojmenný potok z vodní nádrže [[Stanovnice]]

<nowiki> </nowiki>v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 472 m n. m., [[Nový Hrozenkov]] a [[Halenkov]]. Od [[Huslenky|Huslenek]] teče na západ a protéká obcemi [[Hovězí maso|Hovězí]], [[Janová]] a [[Ústí u Vsetína|Ústí ]]

[[Ústí u Vsetína|u Vsetína]]. Pod ústím říčky [[Senice (přítok Vsetínské Bečvy)|Senice]] (354 m n. m.) se její tok obrací k severu. Protéká územím města [[Vsetín]]a, kde přijímá zprava [[Jasenice (potok)|Jasenici]] (343 m n. m.), zleva [[Rokytenka (přítok Vsetínské Bečvy)|Rokytenku]] (341 m n. m.). Dále přibírá ještě zleva [[Semetínský potok]] (332 m n. m.) a [[Ratibořka (přítok Vsetínské Bečvy)|Ratibořku]]

<nowiki> </nowiki>u [[Jablůnka|Jablůnky]] (324 m n. m.) a zprava v obci [[Bystřička]] stejnojmennou říčku (304 m n. m.). Severní směr si řeka udržuje až k soutoku

s [[Rožnovská Bečva|Rožnovskou Bečvou]] ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]] v nadmořské výšce 288&nbsp;[[metr|m]], odkud jejich společný tok nese označení [[Bečva]].

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 003 s délkou toku 8&nbsp;[[kilometr|km]] má rozlohu 16 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Valašské Meziříčí. Začíná soutokem

s [[Rožnovská Bečva|Rožnovskou Bečvou – Dolní]] , která je samostatným pstruhovým revírem č. 473 001 a 473 002 a je z obou řek menší, s délkou povodí 37,6 km a plochou 35,4 ha. Přítok Brňovský, Křivský, Škaredka, Vápenný a Kotlinský jsou CHRO - lov ryb zakázán. Soutok se nachází na horním okraji města [[Valašské Meziříčí]], níže pod silničním mostem ve směru

na Poličnou a dále Bystřici pod Hostýnem, souřadnice GPS: {{Souřadnice|49.4698611|17.9546667}} ve výšce 284 m n. m.. Pod soutokem nese řeka název jen [[Bečva]] a je již mimopstruhová. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko, které je rozloženo kolem řeky na úpatí Vsetínských a Hostýnských vrchů. V regionu se zachovaly významné kulturní a přírodní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 57 a po železniční trati z Hranic na Mor. do Vsetína. V těsné blízkosti vede stezka pro pěší i cyklisty. Potoky Brňovský, Křivský, Škaredka, Vápenný a Kotlinský jsou CHRO, kde je lov ryb zakázán. Říčka [[Bystřička (přítok Vsetínské Bečvy)]] - Bystřice Valašská 1P je samostatným pstruhovým revírem

č. 473 017 (vyjma přehradní nádrže).

Pro revír je charakteristický přechod parmového pásma do pásma lipanového. Řečiště široké okolo 20 m má většinou upravené břehy

z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé vrbím nebo nízkými i vysokými olšemi a jinými dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Řeka má poměrně malý spád, který nevyžadoval výstavbu splavů. Proudné úseky se střídají s většinou mělkými tůněmi a s vodními pláněmi. Dno je převážně štěrkové, místy i s většími kameny.

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 004 s délkou toku 13&nbsp;[[kilometr|km]] má rozlohu 22 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad silničním mostem

v obci [[Bystřička]] Na Nové, souřadnice GPS: {{Souřadnice|49.4192444|17.9599944}}, ve výšce 306 m n. m.. Přítoky jsou pstruhové, v potoku Jasénka a v náhonu od jezu na Vsetíně je lov ryb zakázán. Přítok [[Rokytenka (přítok Vsetínské Bečvy)]] je samostatným pstruhovým revírem Rokytenka 1 č. 473 081, s délkou povodí 15 km a plochou 4 ha. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko, které je rozloženo kolem řeky na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. V regionu se zachovaly roubené dřevěné stavby a další významné kulturní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 57 a po železniční trati z Hranic na Mor. do Vsetína. V těsné blízkosti vede stezka pro pěší i cyklisty.

Charakteristikou revíru je přechod parmového pásma do pásma lipanového. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 1 má řeka větší spád

a je zde více splávků, splavů a i jez. Široké řečiště má rovněž upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé pobřežními dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Proudné úseky se střídají s pláněmi nad splávky a s většinou mělkými tůněmi pod nimi. V poslední době jsou některé splávky zhotovovány jako skluzy záhozem z lomového kamene, dno je převážně štěrkové,

v tůních i s většími kameny.

Z rybí obsádky je nejvíce zastoupen ve pstruhovém revíru nežádoucí [[jelec tloušť]], z dalších pak [[jelec proudník]], [[parma obecná]], [[ostroretka stěhovavá]], [[plotice obecná]], [[ouklejka pruhovaná]] a [[úhoř říční]]. [[Pstruh obecný]], [[pstruh duhový]] a [[lipan podhorní]]

<nowiki> </nowiki>se vyskytují hlavně v proudných úsecích a v kaskádách. Počty lososovitých ryb a lipanů jsou přímo závislé na plnění zarybňovací povinnosti. Pozoruhodná místa pro lov jsou na následujících obrázcích.

Je pstruhový rybářský revír Vsetínské Bečvy evidovaný pod č. 473 005 s délkou toku 11&nbsp;[[kilometr|km]] má rozlohu 11 ha. Revír obhospodařuje MOČRS Vsetín. Začíná nad jezem ve Vsetíně pod Bečevnou, souřadnice GPS: {{Souřadnice|49.3245833|17.9966583}}, ve výšce 352 m n. m.. Přítoky jsou pstruhové, v Hořanském potoku a v náhonu od jezu nad obcí Hovězí je lov ryb zakázán. Přítok Senice je samostatným pstruhovým revírem Senice 1 č. 473 085, s délkou povodí 29 km a plochou 12 ha. Řeka protéká Vsetínskem – regionem Valašsko – Horní Vsacko údolím, které je rozloženo na úpatí Vsetínských vrchů a pohoří Javorníky. Od obce Ústí řeka protéká CHKO Beskydy obcemi Ústí, Janová, Hovězí a Halenkov.

K zajímavostem regionu patří roubené dřevěné stavby a další významné přírodní a kulturní památky. K řece je velmi dobrý přístup po silnici č. 487 a po železniční trati do Velkých Karlovic. V těsné blízkosti vede cyklostezka.

Revír lze charakterizovat jako pstruhové pásmo s výskytem lipana. Ve srovnání s revírem Bečva Vsetínská 3 je řeka více proudná a spádná, s přiměřeným počtem skluzů záhozem z lomového kamene, splavů a je zde i jez. Řečiště je již užší, okolo 5 m, má rovněž upravené břehy

z uskládaných kamenů, někde ještě z poloviny 20. století, které jsou porostlé vrbami a olšemi, většinou nebránícími [[muškaření]]. Proudné úseky jsou většinou krátké, často střídají se tišinami nad splávky a s mělkými tůněmi pod nimi. Původní dřevěné hontové splávky jsou zde ojedinělé. Dno je převážně štěrkové, častěji se skalnatými šikmými prahy nebo většími kameny.