Bartolomějská noc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: ono by to chtělo celé odzdrojovat, proto jsem si doplnil bez zdroje doplnit drobnost, která zpochybňuje zpochybňování nadšení papeže |
m typo |
||
Řádek 9:
V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská syna Karla, aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo [[22. srpen|22. srpna]], kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jeden z Kateřininých mužů jménem [[Maurevel]], ale pouze admirála zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v [[Toulouse]], [[Bordeaux]], [[Lyon]]u, [[Bourges]], [[Rouen]]u a [[Orléans]]u. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
Zajímavá byla reakce papeže [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]]: Všechny zvony se rozezvučely pro díkůvzdání a děla [[Andělský hrad|Andělského hradu]] vypálila oslavnou salvu. Byla vydána upomínková medaile a Řehoř pověřil [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]], aby vytvořil nástěnnou malbu masakru, která je dosud ve [[Vatikán]]u. Podle některých autorů je ovšem tento popis papežovy reakce přehnaný, a zčásti jde dokonce o [[historický mýtus]], ovšem proti této bagatelizaci svědčí jasná
== Literatura ==
| |||