Verze z 2. 7. 2014, 11:28 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 7. 2014, 15:23 editovat zrušit editaci Ian sedmik junior (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 894 editací m nahrazení oněch spojovníků znaménkem pro minus a mnoha pomlčkami (na pc at klávesnici pod windows zkratka alt + 150), jakož i tři tečky výpustkou Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Geologická období}} '''Kenozoikum''' je nejmladší [[Geologický čas\|geologická éra]]. Začala před 65,5 miliony let (+-− 0,3 m. l.) po [[Vymírání na konci křídy\|velkém vymírání]] živočišných a rostlinných druhů na konci [[křída\|křídy]] (na sklonku éry druhohor -– [[mezozoikum]]). == Rozdělení == Kenozoikum se dělí na tři periody: * [[čtvrtohory\|Kvartér (čtvrtohory)]] (asi 2,588 [[Annum\|Ma]] až do současnosti) * [[Neogén]] (asi 23,0 Ma -– 2,588 Ma) * [[Paleogén]] (asi 65,5 -– 23,0 Ma) Dříve se [[neogén]] a [[paleogén]] spojoval do éry s názvem [[Třetihory\|třetihory (terciér)]], ty již ale podle ''Mezinárodní komise pro stratigrafii'' (ICS) nejsou oficiální stratigrafickou jednotkou, přesto se jako pomocná jednotka nadále užívá.<ref>[http://www.stratigraphy.org/upload/ISChart2008.pdf Platná mezinárodní stratigrafická tabulka]</ref> Řádek 13: V kenozoiku pokračovalo dělení [[kontinent]]ů až po jejich současnou podobu. Důležitým procesem byl (resp. stále je) posun fragmetů [[Gondwana\|Gondwany]] na sever a kontakt s [[Laurasie\|Laurasií]], stejně jako otevření a následné rozšiřování [[Atlantský oceán\|Atlantiku]]. [[Jižní Amerika]] též směřovala severně, ale úplné kolizi se [[Severní Amerika\|Severní Amerikou]] zabránily menší [[Tektonická deska\|tektonické desky]] v oblasti dnešního [[Karibské moře\|Karibiku]], které působily jako ~~„air-bagy“~~„airbagy“ a podstatně utlumily náraz v čase středního [[pliocén]]u. Pozůstatky tohoto procesu tvoří recentní [[vulkanismus]] Karibského moře a přilehlých oblastí. Střet [[Afrika\|Afriky]] s [[Euroasijská deska\|Euroasijskou deskou]] nebyl tak poklidný, panovaly při něm mnohem větší kompresní sily. Důsledkem tohoto střetu byl zánik moře [[Tethys (moře)\|Tethys]] (jeho zbytky jsou dnešní [[Středozemní moře\|Středozemní]] a [[Černé moře\|Černé]] moře. Komprese zapříčinila vznik pohoří [[Alpy]] a [[Karpaty]]. Poslední velký dopad na [[morfologie\|morfologii]] zemského povrchu měl střet [[Indický poloostrov\|Indie]] s [[Asie\|Asijským kontinentem]] a vznik několika pásmových pohoří ([[Himálaj\|Himaláje]], [[Pamír]], [[Hindúkuš]], ~~atd...~~atd…). [[Vrásnění]] které podnítilo vznik pásmových pohoří v kenozoiku (příp. koncem [[Mezozoikum\|mezozoika]]) se nazývá [[Alpinské vrásnění]]. == Podnebí == [[Soubor:Hyaenodon Heinrich Harder.jpeg\|thumb\|vpravo\|300px\|[[Hyenodont]] -– jeden z největších dravců v [[oligocén]]u, byl rozšířený v [[Asie\|Asii]], [[Severní Amerika\|Severní Americe]], [[Afrika\|Africe]] a [[Evropa\|Evropě]] (kresba [[Heinrich Harder\|Heinricha Hardera]] přibližně z roku [[1920]]).]] Z hlediska [[klimatologie]] pokračuje teplé období z [[Mezozoikum\|druhohor]], vrcholí ve středním [[eocén]]u. Bylo tedy mnohem teplejší a vlhčí [[podnebí]] než v současnosti. Nástupem [[neogén]]u se klima začíná ochlazovat, možná příčina tkví ve vyzdvihnutí [[Himálaj]]í. V [[pleistocén]]u pokračuje ochlazování, jehož výsledkem je několik [[glaciál\|ledových dob]], přerušených teplejšími periodami. V souvislosti s růstem kontinentálních [[ledovec\|ledovců]] dochází k poklesu hladiny moří a tím i ke vzniku nových pevnin. Řádek 33: Vyvíjí se řada druhů [[Šelmy\|šelem]], např. dnes již vyhynulí [[šavlozubý tygr\|šavlozubí tygři]] nebo [[jeskynní medvěd]]i. Objevují se [[chobotnatci]] i [[kytovci]]. Z prvních [[primáti\|primátů]] se koncem neogénu vyvíjejí předkové [[člověk]]a. Mezi prvními to jsou [[Australopithecus\|australopithekové]] v [[Afrika\|Africe]] s jejich [[adaptace\|adaptací]] na chůzi po dvou končetinách ([[bipedie]]). Předchůdci rodu [[Homo]] vyrábějí kamenné nástroje, z tohoto důvodu se období začínající právě tímto počátkem užívání kamenných nástrojů v historii nazývá [[paleolit]]. Ke konci [[pleistocén]]u na konci poslední doby ledové -– [[würm]]u dochází k vymírání řady druhů velkých savců, např. mamutů, obřích jelenů, srstnatých nosorožců a dalších. Předmětem spekulací je vliv člověka na tomto procesu. Vzhledem k tehdejšímu řídkému lidskému osídlení lze však příčinu vymírání spíš vidět v celkové globální změně klimatu.<ref>[http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008071808 Kdo zavinil vyhynutí mamutů?]</ref> Během poslední doby ledové vymírá [[neandrtálec\|člověk neandrtálský]] a [[homo sapiens sapiens]] tak zůstává posledním příslušníkem rodu homo. Od primitivních kultur lovců mamutů v [[paleolit]]u, přes kultury lovců sobů v [[mezolit]]u člověk objevuje v [[neolit]]u [[zemědělství]]. Na konci neolitu poznává možnosti využití [[Kovy\|kovů]] a díky tomu se po celém světě objevují nové vyspělé lidské kultury nebo celé civilizace. Řádek 53: * [http://www.gweb.cz/clanky/clanek-61/ Sopečná činnost a sopky v České republice] {{posloupnost\|co=[[Fanerozoikum]]\|kdy=65 Ma–0 Ma\|pred=[[mezozoikum]]\|po=-–\|}} {{Kenozoikum}}

Kenozoikum: Porovnání verzí