Třetí punská válka: Porovnání verzí

Začátkem roku 148 př. n. l., krátce předtím než k němu dorazil pozvaný Scipio Aemilianus, zemřel Masinissa. Království rozdělil mezi své tři syny. Syn Gulussa byl Scipiem přesvědčen, ať se připojí se svou numidskou jízdou k římské armádě. Římanům se to hned vyplatilo. Numidská jízda eliminovala přepadové oddíly Himilca Phamease. Ten se následně rozhodl vzdát a přejít s částí svých oddílů na římskou stranu. V téže době přibyl do Afriky nový velitel římských jednotek [[Lucius Calpurnius Piso Caesoninus]]. Scipio a Himilco naopak odpluli do Říma. Většina vojáků si přála, aby se současný [[Tribun lidu|tribun]] Scipio vrátil jako konzul a velitel armády. Himilcova zrada byla v římským senátem náležitě oceněna a Kartaginec se obratem vrátil do Afriky dále Římanům pomáhat. Velitel vojska Piso Caesoninus se mezitím rozhodl dobýt města Aspis a [[Hippagreta]], ale ani jeden útok se nepovedl. Že zrada a dezerce byla v té době běžnou záležitostí, ukazuje fakt, že jeden z velitelů numidské jízdy Bythias přešel s asi 800 muži na stranu Kartága a naopak velitel městských kartaginských jednotek [[Hasdrubal]] (synovec Gulussy, ne Boiotarch!) byl obviněn z plánování zrady a zlynčován.