Verze z 1. 11. 2013, 15:45 editovat Shlomo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 781 editací -wikidata v infoboxu, +autoritní data ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 7. 2014, 10:10 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m sjednocení názvu infoboxu; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - rabín \|jméno = Jisra'el Bruna<br />ישראל בר חיים ברונא \|datum narození = [[1400]] \|datum úmrtí = [[1480]] \|pseudonym = Mahari Bruna (מהר״י ברונא) \|stát = [[Čechy]] \|město = [[Brno]] \|učitelé = [[Jaakov Weil]], [[Jisrael Iserlin]] \|téma = halacha }} '''Jisra'el bar Chajim Bruna''' ({{vjazyce\|he}} {{cizojazyčně\|he Řádek 13: == Život == Rabi Bruna se narodil v [[Brno\|Brně]]. Studoval pod vedením předních [[Aškenazim\|aškenázských]] rabínů své doby: [[Jaakov Weil\|Jaakova Weila]] z [[Erfurt]]u (''Mahariv'') a [[Jisrael Iserlin\|Jisraela Iserlina]] z [[Vídeňské Nové Město\|Wiener ~~Neustadt~~Neustadtu]]u (autor ''Trumat ha-dešen''), kteří mu udělili [[smicha\|smichu]] a hovořili o něm velmi nadšeně. „Byl to vynikající student, který se zasvětil tělem i duší studiu [[Talmud]]u.“ Byl zvolen rabínem ve svém rodném městě. Po vypovězení [[Židé v Brně\|Židů z Brna]] roku [[1454]] působil krátce v [[Praha\|Praze]] a posléze se usadil v bavorském [[Řezno\|Řezně]], působišti rabi [[Jehuda ha-Chasid\|Jehudy ha-Chasida]], autora knihy ''Sefer ha-chasidim''. Tato obec proslulá zejména svou ''ješivou'' zvolila rabi Brunu svým rabínem. Příchod rabi Bruny do Řezna vyvolal ostrý spor, který rozdělil místní obec. Rabi [[Anšl Segal]], který vedl místní ješivu, si nárokoval post místního rabína pro sebe. Spor se vyostřil a někteří z příznivců rabi Anšla se uchýlili k osobním invektivám, když napsali slovo „heretik“ (''„apikores“'') na sedadlo rabi Bruny v [[synagoga\|synagoze]], a když měl proslov, demonstrativně odcházeli. Rabi Bruna však tyto útoky a inzultace přestál s pokorou a po smrti rabi Segala byl nakonec přijat celou komunitou. Řádek 19: V r. [[1474]] římský císař [[Fridrich III. Habsburský]] uložil židovské komunitě daň ve výši jedné třetiny hodnoty majetku každého Žida k pokrytí výdajů své korunovace. Židé se požádali o ochranu [[Řezno\|řezenskou]] vrchnost, jíž byl tehdy vévoda [[Ludvík z Landsbergu]]. Ten přikázal starostovi, aby „nenechal císaře okrádat ''jeho'' Židy.“ Císař reagoval pohrůžkou přísných trestů pro vzpurné Židy; uvěznil také rabi Brunu a snažil se ho přimět, aby vyhlásil kletbu (''cherem'') na každého Žida, který nezaplatí uloženou daň. Bruna byl propuštěn po třinácti dnech věznění. Krátce nato byl rabi Bruna na základě obvinění z [[rituální vražda\|rituální vraždy]] vzneseného konvertitou na [[křesťanství]] Hansem Wagelem znovu uvězněn a odsouzen místním biskupem k smrti. Starosta nechtěl dopustit rabínovu smrt, aby nepopudil císaře, který stále doufal v jeho pomoc při výběru židovské daně, a uvěznil Brunu v městském vězení, aby jej ochránil před davem. Židovská obec se odvolala k Fridrichu III. i ke králi [[Vladislav Jagellonský\|Vladislavu Jagellonskému]]. Díky jejich intervenci se podařilo rabi Brunu zachránit; byl prohlášen za nevinného a poté, co pominulo nebezpečí lynče od zmanipulovaného davu, propuštěn na svobodu. Jako skutečný vrah byl usvědčen udavač Hans Wagel; byl odsouzen k smrti a jeho rozsudek byl potvrzen císařem. == Dílo ==

Jisra'el Bruna: Porovnání verzí