Paměť: Porovnání verzí

Informace do paměti ukládáme v různé formě, např. '''vizuální''', '''akustické''', '''sémantické'''. Akustická forma bývá při učení výhodnější než vizuální, ovšem zdaleka nejúčinnější je zpracování co nejvíce [[Smysl (biologie)|smysly]], při němž je pravděpodobnost trvalého vštípení informace nejvyšší. Výjimkou jsou malé děti, pro které je díky schopnosti přesného [[Eidetický obraz|eidetického obrazu]] -– obrazu ukládaného do paměti -– výhodnější vizuální forma. Proto také vynikají v hrách jako je [[pexeso]].

Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 % z toho co vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou, 90 % z toho co dělají.<ref>Škvorová, J. -– Škvor, D.: Proč zlobím? lehká mozková dysfunkce LMD/ADHD, ISBN 80-7254-407-1, str. 20</ref>

Krátkodobá paměť je omezena na 5 -– 9 prvků (tzv. ''magické číslo 7±2''), které při zamezení opakování, uchová na 15 -– 20 [[Sekunda|sekund]]. Kapacitu lze zvýšit spojováním prvků do logických celků (např. mnemotechnické pomůcky). Pro zachování informace v krátkodobé paměti, je třeba si informaci opakovat (tzv. fonologická smyčka), jinak je paměťová stopa nenávratně ztracena.

* fonologická smyčka -– dočasně ukládá zvukové a řečové informace

* vizuoprostorový náčrtník -– dočasně ukládá vizuálně prostorové informace

* centrální výkonnostní smyčka -– třídí a specifikuje krátkodobé informace

'''Dlouhodobá paměť''' je relativně pasivní část paměti uchovávaná v [[nevědomí]]. Její kapacita je hypoteticky neomezená. Ukládá významné zkušenosti, např. poznatky nutné k vykonávání nějaké činnosti či poznatky životně důležité. Vštěpování informace do dlouhodobé paměti trvá přibližně 30 minut, a může probíhat buďto záměrně (např. mechanickým opakováním -– memorováním), nebo bezděčně. Lépe zapamatovatelné jsou smysluplné obsahy a logické celky což může vést ke [[zkreslování vzpomínek]]. Při začleňování nových informací se totiž proměňují i stávající znalosti. Lépe se také pamatují poznatky, které mají citový nádech a které jsou často vybavovány. Takové informace paměť považuje za důležité a tudíž i nutné k dlouhodobému uchování. [[Biologie|Biologicky]] staví dlouhodobá paměť na strukturální nebo [[Molekula|molekulární]] změně [[dendrit]]ů (části [[neuron]]u). Začíná přibližně od 4 let.

# '''implicitní (procedurální)''' paměť -– slouží k zapamatování dovedností a pravidel, pomocí nichž lze tvořit nové smysluplné celky. Informace v ní uložené jsou hůře verbálně vyjádřitelné. Implicitní paměť je vývojově starší, odolnější a relativně nezávislá na paměti explicitní (jak dokazují případy lidí s [[amnézie|amnézií]]). Vštípení do implicitní paměti může probíhat i nevědomě.

#* ''procedurální paměť'' -– obsahuje dovednosti, postupy a návyky (např. jízda na kole). Je alokovaná v neuronální oblasti středního mozku ([[nucleus caudatus]] a [[putamen]])

#* ''jednoduché klasické podmiňování'' -– uchovává informace pomocí emočního [[podmiňování]] (asociace mezi emocemi a vnějšími vlivy -– [[pokus Eduarda Claparèda]]) či pohybového podmiňování. Funkce části mozku [[Amygdala|amygdaly]] a [[Cerebellum|cerebella]].

#* ''senzibilizace (primming, roznětková paměť)'' -– zcitlivění vůči relativně novým podnětům. Dává přednost podnětům, které byly i v obměněné podobě, poznány dříve (vybavování pomocí nápovědy). Umístění v oblasti senzorické oblasti mozkové kůry ([[neokortex]]).

#* ''neasociativní učení'' -– reflexní reakce

# '''explicitní (deklarativní)''' paměť -– uchovává vzpomínky a faktické znalosti. Informace v ní jsou verbálně vyjádřitelné a před vštípením musí projít vědomím.

#* ''sémantická paměť'' -– obsahuje obecná fakta (např. Pythagorova věta), bez vztahu k místu a času vštípení. Organizace informací do větších celků probíhá do [[postoj]]ů [[schéma]]t a [[scénář]]ů (např. sociální), které poté ovlivňují vštěpování informací nových. Vybavování poznatků je částečně nevědomě ovlivněno vnějším situačním kontextem (prostředí v němž došlo k zapamatování) a vnitřním kontextem (nálada, emoce). Vědomosti se tak lépe vybavují pokud se nacházíme ve stejném prostředí či emocionálním stavu jako při vštípení ([[efekt kongruence]]).

#* ''epizodická paměť'' -– uchovává informace o událostech, zahrnující rozměr časový, prostorový a citový

#** ''autobiografická paměť'' -– obsahuje vzpomínky na vlastní život (osobní zážitky). Tyto informace jsou doprovázené emocemi, které ovlivňují schopnost znovu vybavení ([[zábleskové vzpomínky]]).

Někdy se uvádí ještě '''střednědobá paměť''',{{Doplňte zdroj}} která je schopna informaci udržet po dobu asi 20 minut. Opět pro představivost -– struna se rozechvívá a řetízek s informací vytváří stále hlubší a hlubší otisk. Pokud se již struna nerozechvívá (tzn. dále nepotvrzujeme paměťovou stopu), korálky řetízku se rozptýlí. Ovšem při dalším pokusu o zachování informace se opět seskupí do původního řetízku a vytváří tentokrát již hlubší paměťovou stopu.

* [http://etext.czu.cz/img/skripta/64/pamet-1.pdf Paměť a učení]-– [[Česká zemědělská univerzita v Praze]], Institut vzdělávání a poradenství, PhDr. Mgr. Marie Hanušová, PhDr. Drahomíra Oudová, Mgr. Jiří Votava (.pdf)

* [http://www.icm.uh.cz/soubor.py/FIL6290 Co je to paměť?] -–.icm.uh.cz (.doc)