Živočichové: Porovnání verzí

}}</ref> (jedna z nich dokonce rehabilitovala jako přirozené celé „dvojlisté“<ref>{{Citace periodika| doi = 10.1371/journal.pbio.1000020| ročník = 7| číslo = 1| příjmení = Schierwater| jméno = Bernd| spoluautoři = Michael Eitel, Wolfgang Jakob, Hans-Jürgen Osigus, Heike Hadrys, Stephen L. Dellaporta, Sergios-Orestis Kolokotronis, Rob DeSalle| titul = Concatenated Analysis Sheds Light on Early Metazoan Evolution and Fuels a Modern “Urmetazoon” Hypothesis | periodikum = PLoS Biology| datum vydání = January 2009| url = http://biology.plosjournals.org/archive/1545-7885/7/1/pdf/10.1371_journal.pbio.1000020-L.pdf}}</ref>), poslední studie publikované v prestižních recenzovaných odborných časopisech potvrzují bazální postavení žebernatek, ba naznačují i možnost, že neurony a dokonce i některé typicky mezodermální buňky (neurony, svalové buňky) mohly mít fylogenetický základ již u nejpůvodnějších živočichů a u některých skupin (houbovci, vločkovci) mohly být druhotně ztraceny (variantou je nezávislý vznik jejich primitivní obdoby u žebernatek). Proto je také název „dvojlistí“ uváděn v uvozovkách.<ref name=" Ryan_2013">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Poslední studie se shodují i na tom, že po žebernatkách se odštěpili houbovci (možná v několika větvích), poté vločkovci a až následně se oddělily linie žahavců a bilaterií. <ref name=" Ryan_2013" /><ref name=" Moroz_2014" />