Czesław Miłosz: Porovnání verzí

| narození = [[30. červen|30.&nbsp;června]] [[1911]]<br />{{flagicon|Ruské impérium}} [[Šeteniai]] blízko [[Kėdainiai|Kėdainiů]], tehdy [[Ruské impérium]], (nyní [[Litva]])

| úmrtí = [[14. srpen|14.&nbsp;srpna]] [[2004]] (93&nbsp;roků)<br />{{flagicon|EU}}{{flagicon|Polsko}} [[Krakov]], Polsko

'''Czesław Miłosz''' (<nowiki>[</nowiki>{{Audio|Pl-Czesław_Miłosz.ogg|{{IPA|ˈʧ̑ɛswaf ˈmʲiwɔʃ}}}}],.......''česuaf; miuoš'') ([[30. červen|30.&nbsp;června]] [[1911]], [[Šeteniai]] – [[14. srpen|14.&nbsp;srpna]] [[2004]], [[Krakov]]) byl [[Polsko|polský]] spisovatel ([[poezie|básník]], [[esej]]ista a&nbsp;[[překladatel]]), nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1980]], nositel ocenění [[Spravedlivý mezi národy]].

== Život a kariéra ==

Narodil se v litevské vesnici, která tehdy patřila Rusku, ve vzdělané šlechtické rodině a dostal tradiční katolické vychování, s nímž se nikdy zcela nerozešel, s nímž se však později bolestně vyrovnával. Jeho otec, stavební inženýr, za války cestoval po stavbách v Rusku a rodina cestovala s ním. V letech 1929-19341929–1934 studoval práva na [[VilniusVilniuská univerzita|Vilenské univerzitě]] a roku 1931 navštívil [[Paříž]], kde ho jeho strýc uvedl do četby [[Švédové|švédského]] mystika [[Emanuel Swedenborg|E. Swedenborga]]. V tomtéž roce spoluzaložil „katastrofický“ [[avantgarda|avantgardní]] časopis „Žagary“''Žagary''. Po promoci a ročním stipedijním pobytu v Paříži působil v polském rozhlase ve Vilniusu[[Vilnius]]u, ve [[Varšava|Varšavě]] a jako válečný zpravodaj v [[Rumunsko|Rumunsku]]. Roku [[1940]] se vrátil do Vilniusu a přijal litevské občanství, ale po sovětské okupaci Litvy v červnu odjel do Varšavy, kde pracoval v knihovně. Po porážce [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]] roku 1944 se přestěhoval do Krakova. Vždycky se považoval za občana [[VelkoknížectvíPolsko-litevská polskounie|Polsko-litevské unie]]ho a byl hrdý na jeho mnohonárodnímnohonárodnostní charakter tohoto soustátí, což mu někteří národovcipolští nacionalisté vytýkali.

Po druhé světové válce Miłosz podporoval nový režim, protože soudil, že má povinnost se podílet na budování nového společenského a politického řádu. Působil v [[USA]] a v Paříži jako polský kulturní atašé, byl však vůči režimu stále skeptičtější. Koncem roku 1950 při návštěvě Varšavy mu policie odebrala pas, ale na nátlak významných osobností mohl v únoru [[1951]] odjet do Paříže, kde dostal [[politický azyl]]. Část polské emigrace ho přesto dlouho odmítala. Roku 1953 poprvé vyšla jeho „Zotročená''Zotročená mysl“mysl'', v níž na čtyřech anonymních postavách ukázal, čím [[stalinismus]] přitahuje spisovatele. Kniha měla velký úspěch a byla přeložena do mnoha jazyků.

Od roku 1960 přednášel polskou literaturu a slovanské jazyky na [[Kalifornská univerzita|Kalifornské univerzitě]] v [[Berkeley]] a roku 1970 získal americké občanství. 1978 získal [[Neustadtova cena|Neustadtovu cenu]] za literaturu a 1980 Nobelovu cenu. Roku 1980 navštívil Polsko, kde mohly poprvé vyjít některé jeho knihy, ale brzy se vrátil do Berkeley a v následujícím roce byl v Polsku zase zakázán. Roku 1989 dostal čestný doktorát [[Harvardova univerzita|Harvardovy univerzity]]. Od roku 1989 navštěvoval Krakov, kam se roku [[1993]] přestěhoval a kde 2004 zemřel. Jeho tělesné pozůstatky jsou uloženy po boku dalších polských velikánů v kryptě kostela [[Archanděl Michael|sv. Archanděla Michaela]] a [[Stanisław I. ze Szczepanowa|sv. Stanislava]] na Skałce.

== Z dílaDílo ==

* ''Kde vychází slunce a kdy zapadá'' (1974)

=== Externí odkazy ===

* [http://www.nybooks.com/articles/5195 Interview s N. Gardelsem pro ''New York Review of Books'', únor 1986].

* [http://www.bookinstitute.pl/en,ik,site,40,78,115.php Životopis a bibliografie, ''Instytut ksiažki'' (také polsky)].