Tadeáš Haenke: Porovnání verzí

Narodil se dne [[5. prosinec|5. prosince]] [[1761]] v [[Chřibská|Chřibské]] na okraji [[České Švýcarsko|Českého Švýcarska]] jako sedmé z dvanácti dětí. Jeho otcem byl [[právník]] a [[rychtář]] Elias Haenke a matkou Anna Rosalie Haenke, rozená Eschlerová. Někdy je jako měsíc narození chybně uváděn [[říjen]], což vzniklo špatným přečtením [[Matrika|matriky]], kde je uvedeno ''Xbris'', přičemž ''X'' zde nahrazuje číslovku 10, tedy ''decem'' (čte se to tedy ''decembris = prosinec''). [[Vzdělání]] nejprve získával u svého strýce, který byl [[Farář|farářem]] v [[Robeč (Česká Lípa)|Robči]] na [[Českolipsko|Českolipsku]]. Později se vzdělával u [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] v [[Praha|Praze]] a po zrušení [[Řád (církev)|řádu]] roku [[1773]] na [[Gymnázium|gymnáziu]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. V roce [[1782]] nastoupil na studia [[Lékařství|medicíny]], kde si ho všiml [[profesor]] [[Josef Gottfried Mikan]], jenž jej zaměstnal jako [[Domácí učitel|domácího učitele]] svého syna [[Johann Christian Mikan|Johanna Christiana Mikana]], jenž se později stal [[Botanik|botanikem]] a [[Cestovatel|cestovatelem]] po [[Brazílie|Brazílii]]. Josefa Gottfrieda také doprovázel při jeho [[Inspekční cesta|inspekční cestě]] po [[Čechy|Čechách]], při níž získali příspěvky na obnovu [[Botanická zahrada|botanické zahrady]] na [[Smíchov]]ě zničené [[Povodeň|povodní]]. Kromě toho podnikl [[Expedice (výprava)|výpravu]] do [[Střední Čechy|středních]] a [[Západní Čechy|západních Čech]], především pak na [[Křivoklátsko]], které vlastnil [[Karel Egon z Fürstenberka]]. Někdy v této době také při svých [[Experiment|pokusech]] vypustil v [[Židlochovice|Židlochovicích]] první [[horkovzdušný balon]] v [[České země|českých zemích]].

Na přelomu let [[1785]] a [[1786]] prodělal těžkou [[nemoc]], pravděpodobně [[zápal plic]], po níž se usadil v [[Severní Čechy|severních Čechách]], kde zkoumal [[Příroda|přírodu]] [[České Švýcarsko|Českého Švýcarska]]. V [[Léto|létě]] 1786 si ho [[fyzik]] a později známý [[projektant]] [[Železnice|železnic]] [[František Josef Gerstner]] vybral pro expedici do [[Krkonoše|Krkonoš]], které se spolu s ním zúčastnili také [[abbé]] [[Tobiáš Gruber]] a [[inženýr]] Jan Jirásek. Ohlas výpravy se dostal i do [[zahraničí]]; v roce [[1791]] o ní vyšla v [[Drážďany|Drážďanech]] [[zpráva]] pod názvem ''Aus der Beobachtung auf Reise nach dem Riesengebirge''. Svá studia Haenke zakončil ve [[Vídeň|Vídni]] u [[Nicolas Jacquin|Nicolase Jacquina]] a v následujících letech se podílel na [[Výzkum|výzkumech]] v oblasti [[Neziderské jezero|Neziderského jezera]] a v [[Alpy|Alpách]], na kterou mu přispěl [[Praha|pražský]] [[přírodovědec]] [[Ignác Born]]. V roce [[1789]] se na základě svých prací stal členem [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]].

Na svou další výpravu se měl původně vydat na [[Sibiř]]. V roce [[1788]] však obdržel [[Pozvánka|pozvánku]] na výpravu [[Španělé|Španěla]] [[Alessandro Malaspina|Alessandra Malaspiny]]. Na konci [[Červenec|července]] [[1789]] expedice vyplula na [[Loď|lodích]] [[Descubierts]] a [[Atrevida]] z [[Cádiz]]u do [[Amerika|Ameriky]] a [[Tichomoří]]. Doporučující [[dopis]] na expedici získal z nejvyšších míst v [[Rakousko|Rakousku]], mimo jiné i od [[Kancléř|kancléře]] [[Václav Antonín Kounic|Václava Antonína Kounice]]. Odjezd lodi však Haenke zmeškal, proto odplul až [[19. srpen|19. srpna]] na lodi [[Nuestra Señora del buen Viagge]]. V ústí [[Řeka|řeky]] [[Río de la Plata|La Plata]] však ztroskotal a pouze se spisem [[Systema plantarum]] od [[Carl Linné|Carla Linného]] a pár dokumenty se musel dostat do [[Montevideo|Montevidea]]. Na [[Vánoce]] [[1789]] pak odtud dorazil do [[Buenos Aires]] a koncem [[únor]]aúnora [[1790]] se vydal [[Průsmyk|horskými průsmyky]] v [[Andy|Andách]] do [[Chile]]. Na začátku [[Duben|dubna]] se pak v [[Santiago de Chile|Santiagu de Chile]] setkal s Malaspinou a dne [[8. duben|8. dubna]] se připojil ke [[Španělsko|španělské]] expedici, která pokračovala dále na [[sever]]. S [[Mezipřistání|mezipřistáním]] v [[Arica|Arice]] dne [[21. květen|21. května]] dorazili do [[Calao|Calaa]]. Na rozkaz španělského [[Místokrál|místokrále]] se následně vydal do And v [[Peru]], k [[Pramen|pramenům]] [[Amazonka|Amazonky]] a do [[vnitrozemí]] v [[Ekvádor]]u. V Ekvádoru pak podnikl neúspěšný pokus o výstup na [[Sopka|sopku]] [[Chimborazo]], která byla v té době považována za nejvyšší horu Ameriky i světa. Dne [[2. únor]]a 1791 pak expedice s mezipřistáním v [[Acapulco|Acapulcu]] v [[Mexiko|Mexiku]] pokračovala dále na sever. Postupně bylo prozkoumáváno [[pobřeží]] [[Kanada|Kanady]] a v [[Červen|červnu]] dorazili členové výpravy na [[Aljaška|Aljašku]]. Při zpáteční cestě došlo k prozkoumání [[Ostrov|ostrovů]] a [[Průliv|průlivů]] na [[Západ|západním]] pobřeží [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a v [[listopad]]ulistopadu se obě lodě setkaly v [[přístav]]upřístavu v Acapulcu. Po krátké výpravě do [[Hlavní město|hlavního města]] [[Mexiko|Mexika]], [[Ciudad de México]], pokračoval Haenke s expedicí na cestu [[Tichý oceán|Pacifikem]].

Dne [[21. prosinec|21. prosince]] [[1791]] vypluli z Acapulca a s mezipřistáními na ostrovech [[Tinian]] a [[Guam]] se v [[Březen|březnu]] dostali na [[Filipíny]], které tehdy patřily [[Španělsko|Španělsku]]. Loď [[Atrevida]] následně pokračovala do [[Kanton (Čína)|Kantonu]] ([[Kuang-čou]]) v [[Čína|Číně]] a [[Descubierta]] zůstala v přístavu [[Manila|Manile]]. Prozkoumáním [[vnitrozemí]] byl kromě Haenkeho pověřen také [[Antonio Pineda]]. Haenke prozkoumával [[Jihovýchod|jihovýchodní]] část ostrova [[Luzon]] a do Manily se vrátil až po třech měsících v [[Červenec|červenci]] [[1792]]. Zde se také dozvěděl o Pinedově smrti.

V [[Prosinec|prosinci]] [[1792]] pokračovala výprava na ostrov [[Mindanao]] a po zastávkách na [[Sever|severním]] [[pobřeží]] [[Nová Guinea|Nové Guineje]], u [[Nová Kaledonie (ostrov)|Nové Kaledonie]] a [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] ([[Dusky Sound]]) se přes [[Tasmanovo moře]] dostala do [[Botany Bay]], nedaleko dnešního města [[Sydney]]. Dne [[12. březen|12. března]] [[1793]] vstoupil jako první [[obyvatel]] [[Čechy|Čech]] na půdu [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]]. Zde zkoumal místní [[rostliny]] a dokonce o nich napsal dopis britskému [[Botanika|botanikovi]] [[Joseph Banks|Josephu Banksovi]]. Odtud výprava pokračovala napříč Pacifikem se zastávkami na ostrovech [[Tonga]] a [[Tahiti]] až do přístavu [[Callao]] v [[Peru]].

Tady se v [[Léto|létě]] [[1793]] Haenke na příkaz [[velitel]]evelitele od výpravy oddělil a pokračoval do [[Concepción]]u v [[Chile]] a odtud do [[Andy|And]]. Následně pokračoval do [[provincie]] [[Tucumán]] v [[Argentina|Argentině]] a odtud do [[Potosí]] a [[La Paz]]u a poté přes [[pohoří]] [[Tiupani]] do oblasti [[Mojos]], dnes na severu [[Bolívie]]. Tady zkoumal místní [[říční síť]]. Pak pokračoval do [[Cuzco|Cuzca]] v Peru a po horním toku [[Amazonka|Amazonky]] ([[Ucayali]]), přes Andy do [[Lima|Limy]]. V roce [[1796]] se usadil v [[Cochabamba|Cochabambě]] v dnešní Bolívii. Zde sepisoval poznatky a výzkumy ze svých cest.

V letech [[1801]]–[[1802]] se připojil k výpravě proti [[Indiáni|Indiánům]] [[Chiquitos]], při níž znovu zkoumal [[Údolí (geomorfologie)|údolí]] Mojos. Zde znovu zkoumal říční síť a především pak tok několika řek pramenících v masivu [[San Fernando (Andy)|San Fernando]]. Při této výpravě se mu podařilo poprvé spatřit [[Viktorie královská|viktorii královskou]]. Jméno jí však dal až v roce [[1840]] [[Anglie|anglický]] botanik Lindley na základě popisu, který vytvořili na [[Guayana|Guayaně]] bratři Schomburgkové. Po ukončení výpravy se vrátil do Cochabamby.

Po roce [[1802]] se věnoval výzkumu výroby [[Léčivo|léčiv]] a [[Střelný prach|střelného prachu]] a také vhodnosti [[Chilský ledek|chilského ledku]] k jeho výrobě. Nadále udržoval vztahy s předními evropskými [[Vědec|vědci]], např. s [[Alexander von Humboldt|Alexanderem von Humboldtem]]. V letech [[1806]]–[[1809]] působil jako [[komisař]] u [[Kmen (sociologie)|kmene]] [[Chiriguanos]]. Byl ovšem obviněn z neoprávněného získání [[Finance|financí]] od [[Španělský král|španělského krále]] a měl se vydat obhajovat se do [[Buenos Aires]]. Cestu ovšem neustále odkládal, jednak kvůli zdravotnímu stavu a jednak kvůli neustále se měnící situaci v [[Argentina|Argentině]].

Po návratu od Indiánů se usadil v [[Buxacaxei]]. Zde na statku pěstoval různé druhy rostlin a zvířat, mezi nimi i [[Bourec morušový|bource morušového]]. Kromě toho zde založil výrobnu [[hedvábí]] a [[Barvírna|barvírnu]]. Zde zemřel dne [[31. říjen|31. října]] [[1817]], kdy mu podle oficiální zprávy dala [[služka]] místo [[Lék|léku]] [[jed]]. Podle neoficiálních zpráv se zapojil do bojů za [[nezávislost]] a zemřel ve [[Věznice|vězení]]. Pochován je v [[Klášter|klášteře]] [[Františkáni|františkánů]] v Cochabambě.