Hrázděný kostel: Porovnání verzí

 

Oblast '''[[hrázděné zdivo|hrázděných]] [[kostel]]ů''' se táhne [[Evropa|Evropou]] od [[Nizozemsko|Nizozemí]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na synodě v [[Homburk]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů.

Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]] - [[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].

 

Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice|Svídnici]]. I na českém území jsou dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o [[hřbitov]]ní [[kaple svatého Václava (Žatec)|kapli sv. Václava]] v [[Žatec|Žatci]] z roku [[1520]] (v roce [[1720]] došlo k dalším úpravám objektu), o [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a o [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kapli Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].

 

 

[[Kategorie:Kostely]]