Ratibořské knížectví: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.30 - wikilinks - záv. odkazy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 2:
[[Soubor:Reillly-um1790-Herzogthum-Schlesien.jpg|thumb|left|Mapa knížectví z roku 1790]]
[[Soubor:Schlesien_Kr_Ratibor.png|right|thumb|left| Ratibořsko]]
'''Ratibořské knížectví''' (latinsky ''Ducatus Ratiboria'', polsky ''Księstwo Raciborskie'', německy ''Herzogtum Ratibor'') bylo [[Slezská knížectví|slezským knížectvím]] s hlavním městem [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboř]].
 
Knížectví vzniklo roku 1172 jako panství [[Piastovci|Piastovce]] Měška I. Křivonohého, mladšího syna Vladislava Vyhnance a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, [[Těšín]] a [[Kędzierzyn-Koźle|Kozel]], ale již roku 1177/9 k němu bylo přičleněno [[Osvětimské knížectví |Osvětimsko]] a [[Bytomské knížectví|Bytomsko]]. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s [[Opolské knížectví |Opolským knížectvím]].
 
K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno [[Přemek Ratibořský|Přemyslovi Ratibořskému]], nejmladšímu synu [[Vladislav I. Opolský|Vladislava Opolského]]. Přemysl již roku 1292 složil lenní hold českému králi [[Václav II.|Václavovi II.]] a jeho syn [[Lešek Ratibořský|Lešek]] opět roku [[1327]] složil lenní slib [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Od té doby tedy knížectví patřilo pod [[Země Koruny české]].
 
Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil [[Opavské knížectví|opavskému vévodovi]] [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláši II.]] z [[Opavští Přemyslovci|vedlejší větve]] Přemyslovců, který byl manželem Anny, dcery Přemysla Ratibořského. Tak došlo k sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi [[Jan I. Ratibořský|Janovi I.]], který mu vládl do své smrti mezi lety 1380 a 1382. Po něm nastoupil jeho syn [[Jan II. Opavský|Jan II. Železný]], který vládl až do své smrti v r. 1424.
Řádek 22:
* {{Citace monografie | příjmení = Mika | jméno = Norbert | odkaz na autora = Norbert Mika | titul = Racibórz w obliczu najazdów tatarskich i zagrożenia wałaskiego | vydavatel = AGAT | místo = Racibórz | rok = 2002 | počet stran = 176 | isbn = 83-916904-0-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Newerla | jméno = Pawel | odkaz na autora = | titul = Dzieje Raciborza i jego dzielnic | vydavatel = Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW | místo = Racibórz | rok = 2008 | počet stran = 584 | isbn = 978-83-89802-73-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Weltzel | jméno = Augustin | odkaz na autora = | titul = Geschichte der Stadt und Herrschaft Ratibor | vydavatel = Max Muschik | místo = Ratibor | rok = 1881 | počet stran = 940 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 80-7277-172-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 214 | isbn = 80-7277-245-7}}
 
== Související články ==
* [[Hlučínsko]]
 
[[Kategorie:Ratibořské knížectví| ]]
[[Kategorie:Slezská knížectví]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Polska]]