Kostel Panny Marie Sněžné (Praha): Porovnání verzí

[[Soubor:Panna Marie Snezna oltar.jpg|thumb|230px|left|Raně barokní oltář]]Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých [[Řád menších bratří|františkánů]], jimž císař [[Rudolf II.]]. ruinu postoupil. Zřícená gotická klenba byla nahrazena renesanční konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s [[kruchta|kruchtou]]. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je jednou z nejvyšších chrámových staveb v Praze. Klášter byl obnoven v barokním slohu až po polovině 17.století. Zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.

V souvislosti s kostelem Panny Marie Sněžné bývá často odkazováno na pařížskou [[Sainte- Chapelle]]. Především složitý závěr chóru a motivy soch na příporách napovídá, že se stavitelé mohli touto významnou francouzskou památkou nechat inspirovat. Další evropskou stavbou, na kterou by snad mohl kostel odkazovat, je katedrála v Kolíně nad Rýnem specifická vysokým chórem, který, stejně jako chór Panny Marie Sněžné, vpouští do vnitřních prostor velké množství světla díky výrazně proskleným stěnám. Třetím zmiňovaným odkazem bývá také chór Katedrály svatého Štěpána ve francouzském Toulu.