Charlotte (Severní Karolína): Porovnání verzí

'''Charlotte''' je největší město [[Spojené státy americké|amerického]] státu [[Severní Karolína]] a 18. největší ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Podle odhadu z roku [[2005]] má město 610 949 obyvatel a celá [[Metropolitní oblasti v USA|metropolitní oblast]] 2 420 745 obyvatel. [[Metropolitní oblasti v USA|Metropolitní oblast]] je jedna z nejrychleji rostoucích v [[Spojené státy americké|USA]]. Městu se přezdívá ''The Queen City'' (Královnino město). Charlotte je pojmenováno po [[Šarlota Meklenbursko-Střelická|královně Charlottě]], manželce [[Seznam britských králů|Krále Jiřího III.]], králikrále [[Spojené království|Velké Británie]].

Charlotte bylo založeno [[20. červenec|20. července]] [[1768]] na křižovatce dvou indiánských obchodních cest. Jedna z nich, [[Great Wagon Road]] (Cesta velkého vozu), vedla od severu k jihu, její trasu dnes přibližně kopíruje [[U.S Route 21]]. Druhá spojovala východ a západ podél dnešní moderní [[Trade Street]] (Obchodní ulice). Na počátku [[18. století]] přišli po Great Wagon Road na úpatí Carolina osadníci z [[Pensylvánie]] německého a Ulstersko-Irského původu. Charlotte se přezdívá ''The City of Trees (Město stromů)'' a ''The City of Churches (Město kostelů)''.

[[Soubor:Charlotte Esther Denner 1761.jpg|thumb|left|Královna [[Šarlota Meklenbursko-Střelická|Charlotte Mecklenburg-SterlitzStrelitz]], po níž bylo město pojmenováno]]

Jak město, tak i okres jsou pojmenovány po německé princezně [[Šarlota Meklenbursko-Střelická|Charlotte Mecklenburg-SterlitzStrelitz]], manželce britského krále [[Jiří III.|Jiřího III.]] narozené v Německu. Oddanost králi Jiřímu a jeho choti ale neměla dlouhého trvání. [[20. květen|20. května]] [[1775]] měšťané údajně podepsali prohlášení, které se později stalo známé jako [[Mecklenburg Declaration of Independence]] (MecklenburskáMeklenburská deklarace nezávislosti), jejíž kopie byla o rok později údajně zaslána, ačkoli nikdy nebyla oficiálně doložena, [[kontinentální kongres|kontinentálnímu kongresu]]. Toto datum je vyobrazeno na státní vlajce Severní Karolíny. Za jedenáct dní se ti samítitíž měšťané sešli, aby vytvořili a schválili [[Mecklenburg Resolves]] (MecklenburskáMeklenburská usnesení), seznam zákonů pro nově nezávislé město.

V roce [[1799]] přinesl dvanáctiletý Conrad Reed domů kámen, který vážil téměř osm kilokilogramů (17 liber). Ten pak rodina tři roky používala jako mohutný práh. Po této doběPoté v něm jeden klenotník rozpoznal téměř čisté zlato, které pak koupil za směšnou částku – $3.50. Objev mladého Reeda (první ověřený nález zlata v mladém [[Spojené státy americké|USA]]) dal podnět ke zrodu první [[zlatá horečka|zlaté horečky]]. V této oblasti bylo během [[19. století|19.]], dokonce až do počátku [[20. století]], objeveno mnoho zlatých žil, díky tomu byla v roce [[1837]] založena [[Charlotte Mint]] (Charlottská mincovna). Severní Karolína vedla v národní produkci zlata až do kalifornské zlaté horečky v roce [[1848]]; celkový objem výroby byl pak následujícími horečkami zmenšován. Některé místní skupiny stále příležitostně zlato rýžují ve (většinou venkovských) potocích a malých řekách. Těžební důl [[Reed]] fungoval do roku [[1912]]. Charlottská mincovna byla aktivní do roku [[1861]], kdy ji získali při vypuknutí [[Válka severu proti jihu|občanské války Severu proti Jihu]] ozbrojené síly [[Konfederace]]. Po skončení války už mincovna nebyla znovu otevřena, v její budově dnes sídlí [[Mint Museum of Art]] (Mincovní muzeum umění).

Město zažilo svůj první rozkvět po [[občanská válka|občanské válce]], Charlotte bylo centrem výroby bavlny a železničním uzlem. Po [[první světová válka|první světové válce]], kdy americká vláda založila, severně od dnešního Wilkinsonova bulváru, Camp Greene, počet obyvatel opět vzrostl. Mnoho vojáků a válečných dodavatelů zde navíc zůstalo i po skončení války, což přispělo i z dlouhodobého hlediska k nárůstu obyvatel.

Charlottský moderní bankovnický průmysl získal na důležitosti v [[70.|sedmdesátých]] a [[90.|devadesátých]] letech minulého století, především díky finančníkovi Hugh McCollovi. Pod jeho vedením se z North Carolina National Bank (Národní banky Severní Karolíny) stal impozantní národní hráč, a nakonec, skrze řadu agresivních zisků, [[Bank of America]]. Další banka, [[First Union]], zaznamenala podobný růst, a nyní je po [[Fúze (obchod)|fúzi]] známá jako Wachovia. Dnes je, na základě vlastnictví [[Aktivum (účetnictví)|aktiv]], Charlotte po [[New York|New York City]] druhé největší bankovní centrum ve Spojených státech

Na základě sčítání lidu z roku [[2005]] jese odhadovánoodhaduje, že ve městě Charlotte žije 610 949 a v okrese Mecklenburg 896 372 lidí. Předpokládá se, že počet obyvatel žijících v mecklenburském okrese překročí v roce [[2010]] 1 milion. [[Metropolitní oblasti v USA|Kombinovaná statistická oblast]] Charlotte-Gastonia-Concord (pokud jsou splněna určitá kritéria, mohou se sousední statistické oblasti spojit) má 2 420 745 obyvatel.

Charlotte bylo a stále je známé jako město kostelů. Většina věřících obyvatelů jsou [[křesťanství|křesťané]] různých protestantských denominací. V minulosti byly většinou nejvýznamnější presbyteriánské kostely, ale změny ve složení obyvatelstva způsobené rychlým růstem, s sebou přináší množství nových denominací a věr. Celkově se v Charlotte nachází 700 zbožnýchsakrálních míst.