Latinskoamerická integrace: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Sistema Econômico Latino-Americano e do Caribe.svg|thumb|lokalizace Latinské Ameriky na mapě světa]]

'''Latinskoamerická integrace''' představuje soubor politických, ekonomických ale také kulturních procesů, které si stanoví jako cíl úzkou hospodářskou, politickou nebo kulturní spolupráci nebo přímo regionální integraci v&nbsp;rámci různých regionálních nebo subregionálních organizací, které v&nbsp;Latinské Americe. Latinskoamerická integrace je považována za součást procesů [[regionalizace]] a [[globalizace]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Devlin | jméno = Robert ed. | odkaz na autora = | titul = Beyond Borders: The New Regionalism in Latin America | vydavatel = Inter-American Development Bank | místo = Washington | rok = 2002 | počet stran = 290 | kapitola = | strany = 23-24 | isbn = 1-931003-23-8 | jazyk = anglicky }}Dále jen [Devlin (2002)]</ref> V tomto kontextu se hovoří také o [[nový regionalismus|novém regionalismu]], který je označován za způsob, jak se jednotlivé státy snaží s globalizací vyrovnat v době po ukončení [[Studená válka|Studené války]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kirby | jméno = Peadan | odkaz na autora = | titul = Introduction to Latin America: Twenty-first Century Challenges | vydavatel = SAGE Publications | místo =London-Thousand Oaks-New Delhi | rok = 2003| počet stran = 229 | kapitola = | strany = 93 | isbn = 0-7619-7372-9 | jazyk = anglicky}}Dále jako [Kirby(2003)].</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Integration and Regional Programs Department| titul = A New Push for Regional Infrastructure Development in South America| url = | datum vydání = December 2010| datum přístupu = 13-03-2012 | vydavatel = Inter-American Development Bank | jazyk = anglicky}}</ref>

První pokusy o hospodářskou a politickou integraci vznikaly v&nbsp;Latinské Americe od 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století (např.MCCA, Andské společenství, CARICOM). Během 70. a 80.&nbsp;let došlo k utlumení integračních snah kvůli hospodářské situaci jednotlivých zemí a dále kvůli politické nestabilitě, občanským válkám a autoritářským režimům vládnoucích v řadě zemích Latinské Ameriky. K&nbsp;oživení došlo na konci 80. a především v&nbsp;90.&nbsp;letech a na samém začátku 21.&nbsp;století v&nbsp;souvislosti s procesy demokratizace a globalizace (např.MERCOSUR, SICA, UNASUR a ALBA). Historicky je latinskoamerická integrace někdy spojována s myšlenkami [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Sanahuja | jméno = José Antonio | autor = | odkaz na autora = | titul = La Construcción de Una Región: Suramérica y el Regionalismo Posliberal| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Cienfugos | jméno sestavitele = Manuel | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Sanahuja | jméno sestavitele2 = José Antonio | sestavitel2 = | sborník = Una Región en Constructión: UNASUR y La Integración en América del Sur | odkaz na sborník = | vydavatel = Fundacio Cidob | odkaz na vydavatele = | místo = Barcelona | rok vydání = 2010 | isbn = 978-84-9251117-4 | url = | kapitola = | strany = 98-100 | jazyk = španělsky }} Dále jako [Sanahuja 2010].</ref>

Hnacím motorem latinskoamerické integrace byla od 60. let 20. století především hospodářská oblast. Už v&nbsp;roce 1960 vznikla organizace [[Středoamerický společný trh]] (MCCA) s cílem vytvořit společný trh v&nbsp;oblasti [[Střední Amerika|Střední Ameriky]]. Díky dlouhodobým politickým problémům a nestabilitě regionu byla jeho činnost obnovena až v&nbsp;roce 1993, kdy došlo k podpisu tzv. Guatemalského protokolu, vytvářejícího platformu pro obnovení spolupráce v&nbsp;rámci [[Středoamerický integrační systém|Středoamerického integračního systému]](SICA).<ref name="Dev1">Devlin (2002), s. 28</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = O'Keefe | jméno = Thomas Andrew | odkaz na autora = | titul = Latin American and Carribean Trade Agreements: Keys to a Prosperous Community in the Americas | vydavatel = Koninklijke Brill | místo = Leiden | rok = 2009 | počet stran = 516 | kapitola = | strany = 3 | isbn = | jazyk = }} Dále jen [O'Keefe (2009)].</ref><br />

V&nbsp;roce [[1969]] bylo založeno [[Andské společenství národů]] (dnes [[Andské společenství]]) (CAN), jehož cílem bylo dosažení celní unie a posléze společného trhu na území svých členů. Od 90.&nbsp;let se integrační spolupráce v rámci Andského společenství zintenzivnila - došlo k uzavření dohod o oblasti volného trhu a zavedení vnějších tarifů (1992).<ref name="Dev1"></ref>

V&nbsp;případě karibské oblasti došlo ke vzniku další subregionální organizace [[Karibský společný trh a společenství]] (CARICOM, dnes [[Karibské společenství]]), jejímž cílem byla ekonomická spolupráce a integrace v&nbsp;roce 1973. Organizace stavěla na starších pokusech o spolupráci v podobě [[Západoindická federace|Západoindické federace]] a Karibské zóny volného obchodu z 60. let 20. století.<ref>O'Keefe (2009), s. 10.</ref> Dohoda z Chaguaramaras stavěla na modelu protekcionismu, dovozních subsidií, vlastnictví a kontroly regionálních přírodních zdrojů a také na regionální soběstačnosti.<ref name="Keef1">O'Keefe (2009), s. 11.</ref> Během 80. let 20. století se ale jednotlivé členské státy dostaly do hospodářské recese, která oslabila význam celé organizace.<ref name="Keef1"></ref>

| caption2 = Bolívijský cestovní pas vydaný jako pas [[Andské společenství|Andského společenství]]

| caption3 = Argentinský cestovní pas vydaný zároveň jako pas [[Mercosur]]u

| caption1 = Barbadoský cestovní pas vydaný zároveň jako pas [[CARICOM]]u

Konec [[Studená válka|Studené války]] a s tím související otevření nových trhů v oblasti [[Východní Evropa|Východní Evropy]] a [[Střední Asie]] vytvořily nový kontext pro latinskoamerickou hospodářskou integraci. Tato nová situace vedla k oživení integračních snah a k iniciaci nové hospodářské a politické spolupráce v&nbsp;regionu. Spolupráci také posílila vlna [[demokratizace]] Latinské Ameriky během konce 80.&nbsp;a&nbsp;90.&nbsp;let 20.&nbsp;století. Vedle toho sehrála svojí roli dluhová krize a krize [[státní intervencionismus|státního intervencionismu]] v&nbsp;hospodářské oblasti, kterou prošla řada latinskoamerických států na konci 80.&nbsp;let. Tato krize vedla na konci 80.&nbsp;a na začátku 90.&nbsp;let k tendencím k hospodářskému (neo)liberalismu, jež se projevoval v oblasti regionální integrace vznikem nebo obnovením regionálních bloků svobodného trhu. Vznik severoamerického sdružení NAFTA vyvolával u řady latinskoamerických zemí obavy z potencionálního vyloučení z investičních možností.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lynch | jméno = David A. | odkaz na autora = | titul = Trade and Globalization. An Introduction to Regional Trade Agreements | vydavatel = Rowman & Littlefield | místo = Lanham | rok =2010 | počet stran = 329 | kapitola = The Americas | strany = 85-86 | isbn = 978-0-6690-3 | jazyk =anglicky }} Dále jen [Lynch 2010].</ref> Míra hospodářské závislosti na USA se v důsledku toho stala základem pro rozdílné koncepce integrace v oblastech Jižní Ameriky a Střední Ameriky a Karibiku.<ref>Lynch 2010, s. 86.</ref>

soudním orgánem. Na rozdíl od [[Evropská unie|EU]] funguje MERCOSUR na mezivládním principu, což znamená, že rozhodnutí leží hlavně na jednotlivých prezidentech členských států. <ref name="Kirb1"></ref>

První kroky k vytvoření [[Unie jihoamerických států]] byly učiněny v roce [[2004]], kdy se jihoameričtí lídři dohodli o tzv. Smlouvě z Cuzca. O čtyři roky (2008) později uzavřely potom ústavní smlouvu, která se stala základem unie, sdružující celkem 12 států ležících na území jihoamerického kontinentu.{{#tag:ref |Členy jsou Argentina, Brazílie, Bolívie, Ekvádor, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay a Venezuela. |group="p"}} Panama a Mexiko získali status pozorovatelů. Cílem organizace je podle Ústavní smlouvy "''konstruovat jihoamerickou identitu a občanství a rozvíjet integrovaný regionální prostor v oblastech politiky, hospodářství, sociální, kulturní, životního prostředí, energetiky a infrastruktur jako příspěvek k posílení jednoty Latinské Ameriky a Karibiku.''"<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = UNASUR | titul = Tratado Consitutivo de UNASUR | url = http://www.unasursg.org/index.php?option=com_content&view=article&id=290&Itemid=339 | datum vydání = 2011-12-06 | datum přístupu = 2012-02-04 | vydavatel = UNASUR | jazyk = španělsky}}</ref> UNASUR představuje více politický než ekonomický projekt, který naráží na některé historicky dané problémy a tenze. Například v&nbsp;roce 2008 došlo v&nbsp;rámci UNASUR ke konfliktu mezi Kolumbii a Ekvádorem s Venezuelou. Kolumbie zaútočila na jednotky FARC umístěné na ekvádorském území a našla doklady o tom, že FARC je financována Chavézovou vládou. Situaci, která směřovala k vojenskému konfliktu mezi Kolumbií a Ekvádorem s Venezuelou se nakonec podařilo vyřešit diplomaticky.<ref>Lynch 2010, s. 87.</ref>

Paralelně s UNASUR vznikala další latinskoamerická integrační organizace [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|Bolívarský svaz pro národy naší Ameriky]] (ALBA). Ten vznikl v&nbsp;roce 2004 především z iniciativy venezuelského prezidenta [[Hugo Chávez|Hugo Cháveze]]e jako reakce na vznik [[FTAA|Americkou zóny volného obchodu]] (FTAA), iniciovanou Spojenými státy americkými. Původně sa jednalo o bilaterální spolupráci mezi Venezuelou a Kubou zaměřenou především na výměnu venezuelské ropy za kubánské zdravotnické lidské zdroje. Postupně se přičlenily některé další země.{{#tag:ref |Členy jsou Antigua a Barbuda, Bolívie, Dominika, Ekvádor, Kuba, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny a Venezuela. V letech 2008-2010 také krátce Honduras. |group="p"}} Ideologickým základem ALBA je vedle bolívarské myšlenky také idea "socialismu pro 21.století" a především představa "nové mezinárodní gepolitiky" v multipolárním světě, která by vedla k vzniku nového mocenského bloku.<ref>Sanahuja 2010, s. 99.</ref> ALBA představuje projekt socialistického (alespoň ve své rétorice) bloku volného obchodu, který využívá rostoucích cen nafty jako základního nástroje své politiky. <ref>Lynch 2010, s. 101.</ref>

Ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] byl v&nbsp;roce [[1991]] založen [[Středoamerický integrační systém]] (SICA) s cílem prohloubit vzájemnou koordinaci v oblasti hospodářské a politické integrace v rámci členských zemí.{{#tag:ref |Členy jsou Belize, Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama. |group="p"}} Paralelně s ním koexistuje starší projekt Středoamerického společného trhu (CACM), který zaznamenal v 90. letech oživení.<ref>Lynch 2010, s. 107-108.</ref> SICA oficiálně klade za cíl politickou integraci středoamerického regionu tak, aby se z něj stal region míru, svobody, demokracie a rozvoje.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Rodriguez Manzano | jméno = Irene | autor = | odkaz na autora = | titul = El nuevo marco politico e institucional en integración centroamericana | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Sanahuja | jméno sestavitele = José Antonio | sestavitel = | sborník = Integración y Desarrolo en América Central: Más allá del Libre Comercio | odkaz na sborník = | vydavatel = Los Libros de la Catarata | odkaz na vydavatele = | místo = Madrid | rok vydání = 1998 | isbn = 84-8319-030-3 | url = | kapitola = | strany = 150 | jazyk = španělsky}}</ref>Hospodářská závislost Střední Ameriky na USA se ale opět projevila, když Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua uzavřely spolu s USA v roce 2004 [[CAFTA|Dohodu o Středoamerickém volném trhu]] (CAFTA). Později během roku 2004 se k Dohodě přidala také Dominikánská republika (zkratka CAFTA-DR). <ref>Lynch 2010, s. 105-106.</ref>

Zastřešující organizací regionální integrace se stalo v&nbsp;roce [[2010]] [[Společenství latinskoamerických a karibských států]] (CELAC) sdružující celkem 33 států. Cílem CELAC je vedle prohlubování regionální integrace také "''posilování kooperace ve sféře společných zájmů''" a "''posilování dialogu, interakce a synergie mezi regionálními a subregionálními mechanismy integrace v Latinské Americe a Karibiku"''.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = CELAC/CALC| titul = The CALC Goals| url =http://www.celac.gob.ve/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=10&lang=en | datum vydání = | datum přístupu = 13-03-2012 | vydavatel = www.celac.gob.ve | jazyk = španělsky}}</ref>

| [[FileSoubor:Alianza del Pacífico-Logo.PNG|150px|logo Pacifické aliance]]

| [[FileSoubor:PacificAlliance.svg|150px|center|státy ALADI]]

| [[FileSoubor:Petrocaribe-Map.png|150px|center|státy Petrocaribe]]

| [[FileSoubor:Bandera OECS (Caribe Oriental-Eastern Caribbean).jpg|150px|border|center|vlajka Organizace východokaribských států]]

* {{Citace periodika | příjmení = Cammack | jméno = Paul | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Mercosur/l and Latin American Integration | periodikum = Japanese Economy | odkaz na periodikum = | rok = 2001 | měsíc = July-August | ročník = 29 | číslo = 4 | strany = 54-66 | url = | issn = 1097-203X |jazyk= anglicky}}

* {{Citace monografie | příjmení = Devlin | jméno = Robert ed. | odkaz na autora = | titul = Beyond Borders: The New Regionalism in Latin America | vydavatel = Inter-American Development Bank | místo = Washington | rok = 2002 | počet stran = 290 | kapitola = | strany = | isbn = 1-931003-23-8 | jazyk = anglicky }}

* {{Citace monografie | příjmení = O'Keefe | jméno = Thomas Andrew | odkaz na autora = | titul = Latin American and Carribean Trade Agreements: Keys to a Prosperous Community in the Americas | vydavatel = Koninklijke Brill | místo = Leiden | rok = 2009 | počet stran = 516 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk =anglicky}}

* {{Citace periodika | příjmení = Sanahuja | jméno = José Antonio | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Regionalismo e integración en América Latina: balance y perspectivas | periodikum = Pensamiento Iberoamericano (nueva época) | odkaz na periodikum = | rok =2007 | měsíc = Febrero | ročník = 0 | číslo = | strany = 75-106 | url = http://www.pensamientoiberoamericano.org/sumarios/0/la-nueva-agenda-de-desarrollo-de-america-latina/| issn = 0212-0208| jazyk = španělsky}}

* {{Citace sborníku | příjmení = Sanahuja | jméno = José Antonio | autor = | odkaz na autora = | titul = La Construcción de Una Región: Suramérica y el Regionalismo Posliberal| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Cienfugos | jméno sestavitele = Manuel | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Sanahuja | jméno sestavitele2 = José Antonio | sestavitel2 = | sborník = Una Región en Constructión: UNASUR y La Integración en América del Sur | odkaz na sborník = | vydavatel = Fundacio Cidob | odkaz na vydavatele = | místo = Barcelona | rok vydání = 2010 | isbn = 978-84-9251117-4 | url = | kapitola = | strany = 87-134 | jazyk = španělsky }}

[[Kategorie:Latinskoamerická integrace| ]]