1 404 608
editací
m
Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace |
m (Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy) |
||
|
== Historie ==
[[
[[
[[
Komplexní sloučeniny jsou známé již od počátků chemie, např. [[pruská modř]]. Jejich struktura byla, ale dlouhou dobu neznámá. Zásadní objevy v této oblasti učinil zakladatel koordinační chemie [[Alfred Werner]], který byl za práci v této oblasti oceněn [[Nobelova cena za chemii|Nobelovou cenou za chemii]] roku ([[1913]]) za návrh [[Osmistěn|oktaedrické]] struktury komplexů [[přechodný kov|přechodných kovů]].
Alfred Werner vyvrátil zažitou představu, kterou vytvořili [[organická chemie|organičtí chemici]]. Ti se domnívali, že koordinačně vázané skupiny či atomy, vytváří pevnou [[kovalentní vazba|kovalentní vazbu]]. Vazebné číslo atomu bylo podle nich číslo skupiny, ve které se [[atom]] nacházel. Jako nejznámější příklad se uvádí [[kobalt]]ité komplexy s koordinačně vázaným [[amoniak]]em. Podle organiků se na kobalt vázal amoniak kovalentní vazbou a dokonce několik amoniakových skupin za sebou. Problém spočíval v problematice [[izomerie]]. Některé kobaltité komplexy s amoniakem mají izomery, některé však ne. Organici nedokázali přesvědčivě vysvětlit proč některé sloučeniny izomery nemají, některé mají a proč jich je zrovna takový počet.
[[Alfred Werner]] vytvořil svou teorii údajně na základě svého snu a po probuzení ji za jedno dopoledne zpracoval. Založil ji na čistém sdílení elektronových párů. Poté zkoumal možné izomery komplexů s 6 ligandy a na základě svých pokusů zjistil, že jsou [[Osmistěn|
== Základní pojmy ==
=== [[Centrální atom]] ===
[[
'''Centrální atom''' je [[Lewisova kyselina]], protože obsahuje volné [[orbital]]y. Slouží jako akceptor (příjemce) elektronových párů od ligandů. Komplexy lze tedy za určitých okolností považovat za [[Lewisovy soli]]. Centrální atomy jsou nejčastěji d-prvky ([[Přechodný kov|přechodné kovy]]), existují i komplexy s s-prvky a p-prvky (např. Na<sub>3</sub>[AlF<sub>6</sub>]). Běžné komplexy obsahují pouze jeden centrální atom (jsou tzv. jednojaderné), ale existují i komplexy s více centrálními atomy (dvoujaderné, polyjaderné). V takovýchto vícejaderných komplexech mohou být centrálních atomy vázány spolu buď prostřednictvím ligandu (tzv. můstkový ligand) nebo přímo vazbou kov - kov. Komplexy, které obsahují tři nebo více centrálních atomů vázaných přímo vazbou kov – kov, se nazývají klastry (cluster=hnízdo).
=== [[Ligand]] ===
[[
'''Ligandy''' v komplexech vystupují nejčastěji jako [[Lewisovy báze]], což jsou částice, které obsahují záporný náboj nebo alespoň volný elektronový pár. Velmi vzácně může být ligandem i [[kationt]]. Tato situace nastává například u [[hydrazin]]u, který přijal pouze jeden kation [[vodík]]u a díky toho má stále ještě jeden volný elektronový pár. Volný elektronový pár je v ligandu obvykle lokalizován na elektronegativním atomu ([[halogen]], [[kyslík]] nebo [[dusík]]). Lze se setkat i s ligandy, které nemají žádný záporný náboj nebo volný elektronový pár a přesto tvoří komplexy. Tyto komplexy obsahují vhodný systém π-elektronů. Takovými ligandy jsou například [[benzen]] nebo [[ethyn]].
== Související články ==
{{Chemie}}
* [[Koordinační sloučenina]]
* [[Ligand]]
* [[Centrální atom]]
* [[Lewisova kyselina]]
* [[Lewisova báze]]
* [[Koordinační vazba]]
* [[Koordinační číslo]]
* [[Izomerie koordinačních sloučenin]]
* [[Barevnost komplexů]]
* [[Magnetické vlastnosti koordinačních sloučenin]]
== Literatura ==
* Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8 ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze])
▲[[Kategorie:Koordinační chemie|*]]
| |||