Wikipedie

Fakultní nemocnice v Motole: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m narovnání přesměrování
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 526 editací
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[ImageSoubor:Nemocnice motol.jpg|thumb|Celkový pohled na motolskou nemocnici]]
[[Soubor:Motol-adult.jpg|thumb|Novější část nemocničního komplexu pro dospělé]]
[[ImageSoubor:Motol-detsky-rekonstrukce.jpg|thumb|Probíhající rekonstrukce dětské části]]
[[ImageSoubor:Motol-nevyuzivane prostory.jpg|thumb|Chodba v chátrajících přízemních pavilonech]]
[[ImageSoubor:Motol-detsky-patro.jpg|thumb|Interiér 4. patra dětského oddělení]]
 
'''Fakultní nemocnice v Motole ''' je největší [[zdravotnictví|zdravotnické]] zařízení v [[Česko|Česku]] a jedno z největších v [[Evropa|Evropě]]. Jedná se o rozsáhlý [[komplex]] nemocničních budov v [[Praha|Praze]] [[Motol]]e. Jedná se o hlavní výukovou základnu posluchačů [[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy]]. Své sídlo zde mají také některá pracoviště [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. LF UK]].
 
== Současnost ==
 
Celý areál tvoří dva velké monobloky.
Starší „Dětská nemocnice“ z [[1960–1969|60. let]] [[20. století]], jejíž stav byl již velmi žalostný a celá budova ohrožovala bezpečnost pacientů (například problémy s tepelnou izolací či s [[balkon|balkony]]y, které byly na pokraji zřícení). V roce [[2006]] byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, v její první fázi byly rekonstruovány společné interiéry všech čtyř křídel (tedy A, B, C i D), jedná se o výtahy, schodiště atd. V roce [[2007]] začala oprava exteriérů jednotlivých křídel. Dětská nemocnice má celkem 667 lůžek, z toho 136 na [[Jednotka intenzivní péče|JIP]].
 
Druhý monoblok je z přelomu [[1980–1989|80.]] a [[1990–1999|90. let]] [[20. století]], a jedná se o hlavní budovu pro dospělé. Ta je rozdělena do tzv. „Komunikačních uzlů“ A – G. Oddělení pro dospělé čítá 1 362 lůžek, z toho 218 pro intenzivní péči.
Řádek 20:
=== Historie do konce druhé světové války ===
 
Už v letech [[1937]] a [[1938]] se začalo s přípravnými pracemi na [[výstavba|výstavbu]] nemocnice s 1 300 lůžky. Úkolu se ujali mladí [[architekt|architekti]]i G. Paul a F. Čermák. V plánech byly zahrnuty možnosti jak okrskové tak fakultní nemocnice.
 
Vpád německých vojsk v roce [[1939]] však tyto přípravné práce pozastavil.
Jelikož okupanti obsadili většinu existujících klinik na území Prahy, vznikla naléhavá potřeba k vytvoření nových nemocničních lůžek.
 
Původní plán byl proto zjednodušen a v roce [[1941]] bylo tehdejším ministerstvem zdravotní a sociální správy rozhodnuto vybudovat v [[Motol|Motole]]e provizorní barákovou nemocnici. Ta spadala pod vedení všeobecné [[Fakultní nemocnice Královské Vinohrady|vinohradské nemocnice]].
 
V srpnu [[1941]] začala stavební firma Ing. Jana Matouška stavbu 25 pavilonů. Cena stavby byla 30 milionů protektorátních korun. Dalších 6 milionů stálo vnitřní vybavení nemocnice. Vše bylo financováno z původního fondu, který byl vytvořen před okupací a který spravoval prof. Arnold Jirásek. Hlavní lékařský poradce stavby MUDr. Diviš prosadil propojení jednotlivých pavilonů vytápěnými chodbami. Částečný provoz nemocnice byl zahájen [[4. leden|4. ledna 1943]].
 
Hlavní skupinu tvořilo 12 pavilonů, v nichž byl umístěn hlavní [[příjem nemocných]], [[správa nemocnice]], [[interní lékařství|interní oddělení]] se dvěma pavilony po 60 lůžkách a jedním pavilonem s [[ambulance|ambulancemi]]mi, stejně členěné [[chirurgie|chirurgické oddělení]], [[gynekologie|gynekologické oddělení]] s 56 lůžky a hospodářské objekty dvou kotelen, garáže, hlavní kuchyně, skladu paliva, byty lékařů a laborantů.
 
Druhou skupinu tvořilo odd. [[tuberkuloza|tuberkulózy]] se třemi 60 lůžkovými a jedním 50 lůžkovým pavilonem a dvěma pavilony otevřených leháren. Samostatně stál pavilon [[patologie|prosektury]]. Ve třetí části byly byty pro pracovníky. Uvažovalo se o maximální životnosti nemocnice na 10 až 15 let a proto bylo hlavním stavebním materiálem dřevo.
Řádek 35:
Jak kvalitní bylo toto provizorium, se můžeme přesvědčit. I když se od roku [[1997]] nepoužívají pro zdravotnické účely, stojí na svém místě dodnes.
 
Provizorní a teprve částečný provoz nemocnice „Zweigstelle Hilfkrankenhaus in Motol“ jakožto pobočky [[Fakultní nemocnice Královské Vinohrady|státní všeobecné nemocnice na Vinohradech]] byl zahájen 4. ledna [[1943]].
 
Prvním ředitelem a přednostou [[interní lékařství|interního oddělení]] byl prof. MUDr. Miloš Netoušek. V čele [[chirurgie|chirurgického odd]]. stál prof. MUDr. Jiří Diviš, primářem odd. [[tuberkuloza|tuberkulózy]] byl [[tuberkuloza|ftizeolog]] prof. MUDr. Jaroslav Jedlička, [[Rentgenové záření|radiologické a rentgenologické odd]]. vedl prof. MUDr. Slavoj Věšín, přednostou gynekologicko [[porodnictví|porodnického odd]]. byl MUDr. Václav Šebek ([[1901]] – [[1980]]), na [[patologie|prosekturu]] byla na zkrácený úvazek přidělena prof. MUDr. Dagmar Benešová.
Řádek 50:
Až do roku [[1946]] spadala motolská nemocnice pod administrativu Veřejné státní nemocnice na Vinohradech. Poté se stala samostatnou nemocnicí pod názvem Státní všeobecná veřejná nemocnice v Praze Motole.
Od roku [[1948]] se nazývá Státní oblastní nemocnice v Motole
V srpnu [[1948]] se k stávajícím traktům připojila i nedaleko stojící budova ve které sídlil Ústav pro léčení [[lupus|lupusu]]u Českého zemského spolku proti [[tuberkuloza|TBC]]. Původně se jí říkalo [[Tomáš Garique Masaryk|Masarykův]] ústav.
 
Po připojení byla celá budova s kapacitou 100 lůžek určena pro léčení [[infekční hepatitida|infekčních hepatitid]] a spadala zprvu pod interní oddělení.
 
V roce [[1950]] získala nemocnice objekt Okresní národní pojišťovny (bývalé sanatorium [[SANOPZ]]) v ulici Na Cihlářce na [[Smíchov|Smíchově]]ě, kde zbudovala [[infekční oddělení]] s 80 lůžky, určené k léčbě [[infekční žloutenka|infekční žloutenky]]. Šéfem tohoto oddělení se stal internista působící v Motole [[MUDr]]. Otakar Soušek, který se později stal přednostou oddělení infekčních hepatitid v bývalé léčebně lupusu v Motole. V říjnu [[1952]] byl objekt Na Cihlářce uvolněn a předán Státnímu sanatoriu.
 
V letech [[1953]] až [[1955]] byla motolská nemocnice sloučena s Okresním ústavem národního zdraví ([[OÚNZ]]) v Praze 5. To se ovšem neosvědčilo a od roku [[1956]] až do svého sloučení s Dětskou fakultní nemocnicí (1. 1. [[1971]]) nesla název Městská nemocnice v Motole.
V roce [[1957]] bylo vyčleněno přízemí v budově infekčních hepatitid pro potřeby [[neurologie|neurologického oddělení]] v jehož čele stál přední neurolog doc. MUDr. Karel Mathon.
V roce [[1958]] se začala psát historie kliniky [[nukleární medicína|nukleární medicíny]].
Po dohodě nemocnice s Výzkumným ústavem [[endokrinologie|endokrinologickým]] a ÚNZ NVP bylo zřízeno [[radioizotopové oddělení]]. Původně se mělo toto oddělení přestěhovat do nemocnice v Krči, ale je zde dodnes.
V průběhu padesátých let vzniklo v nemocnici množství nových laboratorních oddělení.
Roku [[1959]] vzniklo [[hematologie|hematologické oddělení]] jemuž šéfovala MUDr. Julie Singlová.
Řádek 78:
 
{{Portály|Medicína}}
 
[[Kategorie:Fakultní nemocnice v Motole| ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Fakultní_nemocnice_v_Motole“