Oghuzové: Porovnání verzí

Přidáno 48 bajtů ,  před 6 lety
drobná úprava
m (revert části, omyl)
(drobná úprava)
}}
 
'''Oghuzští Turci''' nebo '''Oghuzové''', '''Oguzové''' ({{vjazyce|tr}} a {{vjazyce|az}} ''Oğuzlar'', {{vjazyce|uz}} ''Oʻgʻuzlar'', {{vjazyce|kk}} ''Оғыздар, Oğyzdar'', {{Vjazyce|el}} ''Ονξοι'' → ''Oufi'', {{vjazyce|fa}} ''اغوز'' → ''Oghūz'', {{vjazyce|ar}} ''أوغوز'' → ''Ūghūz'' a varianty: ''Ghuzz'', ''Guozz'', ''Kuz'', ''Oğuz'', ''Okuz'', ''Ouz'', ''Ouzoi'', ''Uğuz'' a '''''Uz''''') byli raně-[[středověk]]ou historickou kmenovou konfederaci [[turkické jazyky|turkiců]] ve [[Střední Asie|Střední Asii]]. Je třeba poznamenat, že řecké zdroje používaly jméno ''Oufi'' (nebo '''''Ouvvi''''') označujíc Oguzské Turky, jménem, které také používaly k označení Asijských Hunů čili [[Siung-nuovéSiungnuové|Siung-nuů]]. Oguzové migrovali na západ z oblasti [[Sedmiříčí|Žety-su]] ({{vjazyce|cs}} Sedmiříčí) po střetu s [[Karlukové|karluckou]] (3-Oguzové) větví [[Ujgurové|Ujgurů]]. Západní hranicí jejich území se pak na čas stalo [[Kaspické moře]]. Potomky Oguzů byli i pozdější zakladatelé několika různých států, jako třeba: [[Ghaznovská říše]], [[Seldžucká říše]], [[Rúmský sultanát]], [[Chórezmská říše]], [[Osmanská říše]], a taky několika dynastií: [[Safíovci|Safíovská dynastie]], [[Afšárovci|Afšárovská dynastie]], [[Kádžárovci|Kádžárovská dynastie]] a další, a termín ''og-uz'' dnes přetrvává v označení pro jihozápadní skupinu turkických [[oghuzské jazyky|oguzských jazyků]].
 
== Původ ==
=== Sága Ogurů a Oguzů ===
Bez pochopení ságy '''[[Oghurové|Ogurů]]''' a '''Oguzů''' (烏古斯人) je historie znehodnocena, zvláště když evropští historici používají termín jako „někde v hloubce Asie“ nebo „v šedi věků“. Ogurové jsou bratři Oguzů. Pravděpodobně od počátku rozdělení (nejdříve v 3. století př.n.l.) jejich společný [[prototurkičtina|prototurkický]] jazyk se začal rozcházet poněkud foneticky. Kvalifikovanou odlišnosti jsou změny přízvuku na začátku slov „Ogurského“ ‚'''dž,d,g'''‘ na „Oguzské“ ‚'''j,i'''‘ (například: Džilan, Dilom, Gilan → Jilan je označení „hada“ atd.) a v ostatní části slova ‚'''r'''‘ na ‚'''z'''‘.<br />
Lingvisté naznačují, že aplikace tohoto jednoduchého starověkého jazykového pozorování umožňuje diskriminaci a klasifikaci jazyků přímo a snadno. Tyto rozdíly byly atestovány domorodými názvy, které tradičně spojujeme s nejlidnatější subdivizemi s profesním nebo geografickým umístěním: [[Burtasové|Burtas]] (jak včelí úl), [[Agathyrsiové|Agačery]] (Agathyrsi-lesní muž), [[Čuvaši|Suas]] (Čuvaš-jak voda), [[Maďaři|Madžar]] (Maďar-lesní muž), [[Tocharové|Tauar]] (Tochař-horský muž), [[SabirovéSuaři|Suvar]] ([[Sabirové|Sabir]]-vodní muž), atd.
 
Již [[Hérodotos]] ([[484 př. n. l.|484&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]–[[425 př. n. l.|425&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]), popisuje detailně starověké Skýtské [[Agathyrsiové|Agačery]] (Agathyrsi), kteří, stejně jako [[Sabirové|Sabiři]]-[[Suaři|Suvaři]], mluvili jazykem Ogurské větve. Později to taky potvrzuje starověký řecký zeměpisec [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] (85-165). Staré západní zdroje umísťují starověké západní Ogurské kmeny ve stepích východní Evropy a na Středním východě, zatímco čínské zdroje umísťují jejich soudobé východní Ogurské kmeny ve stepích [[Střední Asie]] a pouště [[Taklamakan]]. Ptolemaios se zmiňuje o řece [[Ural (řeka)|Jajik]] (Ural),<ref group="pozn.">V 18. století byla ruskou carevnou řeka Jajik přejmenovaná na Ural</ref> jako o řece [[Ural (řeka)|Džajik]] v ''„Ogurském dialektu“'' , a potvrzuje že Ogurové jsou předci [[Protobulhaři|Bulgarů]], [[Kangaři|Kangarů]], nebo [[Hunové|Hunů]] žijících před 2. stoletím mezi západní Sibiři a stepích [[Volga|Itilu]].<br />
V další kapitole dějin, se setkáváme s Ogurštími Huny již v manželských svazcích s Ogurštími Ujguři. Východní a západní Hunové patřili k [[Bolgarské jazyky|Ogurské jazykové]] rodině. Ujgurové, kteří patřili k Tie-lejským kmenům, byli ze skupiny Ogurů. Podstatné je, že Tie-lejské kmeny nebyly nutně všechny Oguzské a že ze všech [[Tie-lejský lid|Tie-lejských]] kmenů Ogurštích Hunů se vyčlenil další Tie-lejský - Ogurský kmen Ujgurů v manželských svazcích. Turci a další Oguzské kmeny, ve 2. století př.n.l. zůstávají mimo Ogurskou strukturu moci na úkor Ogurských kmenů. Ve východní Evropě Oguři pokračovali ve své nadvládě až do arabských válek. Třicetiletá posloupnost válek zdecimovala celé místní obyvatelstvo. Dominance Ogurů je proměnila v uprchlíky v jejich vlastní zemi, a vedla k přílivu jejich východních sousedů Oguzů. Ačkoli jazykově převládající Ogurská většina ve východní Evropě přežila do 15. století, stala se stále více ovlivněna Oguzskými jazyky Pečěněhů, Oguzů a Kypčaků. To znamená, že kmenové ethnonyma jsou starší než -‚'''r'''‘/-‚'''z'''‘ rozdělení, a kmeny, jejichž jméno končící na -‚'''ar'''‘/-‚'''er'''‘/-‚'''ir'''‘/-‚'''ur'''‘ nemusí nutně patřit do Ogurské skupiny.
 
Bez kladných důkazů, v žádné době by se nemělo předpokládat že Ogurové byli výhradně Ogurové, a odpovídajícím způsobem Oguzové byli výhradně Oguzové. Jednou z nejčasnějších [[Turkické národy|Turkických konfederací]] souhrnně známá pod názvem [[Tuchsové]] čili [[Tocharové]], může být zahrnuta do Oguzských [[Azové|Aseů]] a Ogurských [[Protobulhaři|Bulgarů]] a [[Sabirové|Sabirů]]-[[Suaři|Suvarů]] (Sabaroi). Označení '''''„Azští Bulgaři“''''' může naznačovat jejich bývalou politickou příslušnost, a nikoli jejich jazykové vlastnosti, přesně jako etnicky různé kmeny Turkutaských kaganátů nesly ethnonym '''''„Türk“'''''. Subjekty kmene Azů/Asů, se samostatným tématem, z Asyrštiny jako „Az-kiši“, byly historicky spjaté s téměř každým v oblasti Střední Asie, zasahující až na [[Střední východ]], do [[Střední Evropa|střední Evropy]] a na [[Dálný východ]]. Ze záblesků historických záznamů se zdá, že ‚'''r'''‘/‚'''z'''‘ rozdělení došlo v rámci Kangarských kmenů, produkci dvou pra-ethosů, Kangarů a Azů. Tito Azové se nacházeli severně od Kangarů, nebo alespoň zaujímali vyšší nadmořskou výšku horských oblastí, s blízkostí horské tajgy, zatímco Ogurští Kangaři dávali přednost otevřené stepi [[Kazachstán]]u a [[Taklamakan]]u - [[Tarimská pánev]].<br />
Pro historické období je několik svědectví že Ogurové a Oguzové koexistovali ve stejných politických organizacích, volně se míchali a sjednocovali. [[Tie-lejský lid|Tie-lejská]] domorodá větev [[Protobulhaři|Bulgarské]], [[Orchonští Turci|Turkutské]], [[Chazarský kaganát|Chazarské]], [[Kimäkové|Kimäcké]], [[Polovci|Kypčacké]], taktéž i Ogurské [[Ujgurové|Ujgurské]] a Oguzské [[Kyrgyzové|Kyrgyzské]] konfederace (kaganáty), a taky [[Turkické národy|Turkické konfederace]] (svazy, unie, kaganáty) a její potomci, zahrnovala jak Ogurské tak i Oguzské kmeny.
 
 
=== Zákony a tradice ===
[[ToreTöre]] je sbírka povinných tradic a zvyků. [[Orchonské nápisy|Ochonsko]]-[[Jenisejské nápisy|Jenisejské záznamy]] říkají, že stát nemůže existovat bez ToreTöre. V [[epos]]e Mahmúda Kašgarského, Divân-ı Lügati't-Türk <ref>{{Cite book
| publisher = Tekin (turecky)
| last = Maḥmūd
| location = Duxbury, Mass
| year = 1982
}}</ref>napsaného v 11. století se uvádí: {{Citát|…slovo ToreTöre se vysvětluje jako hlavní místo v domě, toto slovo v základním smyslu se používá jako zvyk, tradice…|Mahmud al-Kāshgharī „Divân-ı Lügati't-Türk“|350|}}
 
Podle [[Zija Gökalp|Ziju Gökalpa]], slova ToreTöre a Türk můžou mít jeden kořen. [[Azgar Muchamadiev]] to potvrzuje nalezenými numismatickými mincemi: první Turanské mince používají "'''trgi'''" k označení "'''státu'''" → "'''zákona'''"<ref>{{Cite book
| publisher = pp. 36-83 [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/33WritingTuranian/TurPismoEn9-15.htm ''II. Nápisy na mincích z nové doby'' (dostupné online)] (anglicky)
| last = Azgar
}}</ref>
 
Podle tohoto konceptu, slovo Türk znamená dodržování ToreTöre. ToreTöre existovalo ve všech stepích, a bylo kompilováno během tisíce let. Seldžukové a Osmani nazývali tradice, které zanechaly jejich předci '''''„Oguz-Tore“Töre“'''''. Nicméně, ToreTöre se skládá nejen z tradic Oguzů, ale je nedílnou součástí celého Turkického světa. Podle historických pramenů náležejících k Hunům, Turkutům, Chazarům, Oguzům a Bulgarům, Turkičtí muži, bylybyli zpravidla dlouhovlasý a jako projev úcty měli zvyk sundávat pokrývku hlavy.
 
=== Kultura a literatura ===
Jeden z dávných Turkických [[epos|dastanů]] byl o slavném hrdinovi [[Alp Er Tunga (hrdina)|Alp Er Tungovi]] ([[turečtina|turecky]] [http://tr.wikisource.org/wiki/Alp_Er_Tunga_Destan%C4%B1 Alp Er Tunga destanı]) . V práci [[Šáhnáme]], básníka [[Firdausí]]ho (11. století) je zmíněn pod názvem „[[Afrasiab]]“. Žil po staletí v paměti Turků, jeho památka byla poctěná podle svátků Yog’i. Některé z vládnoucích rodin Turkiců (Karachánové, Ujguři, Seldžukové) se vztahují k němu. [[Kniha Dede Korkut]] ([[turečtina|turecky]] [http://tr.wikipedia.org/wiki/Dede_Korkut_Destan%C4%B1 Dede Korkut Kitâbı]) se považuje za součást starověkých Oguzských dastanů. Zaujímá důležité literární místo kvůli svému popisu společnosti stepních Turků: jejich organizace, sociální struktury, tradice a zvyky. Další dastan, popisující život stepních Turků, je dastan o [[Manas (hrdina)|Manasovi]] ([[turečtina|turecky]] [http://tr.wikipedia.org/wiki/Manas_Destan%C4%B1 Manas destanı]), typickém hrdinovi v období Alp Era Tungu.
 
=== Náboženství ===
== Počátky ==
=== Sia-číňané, Ting-lingové, Siung-nuové ===
Pradomovinou několika kmenových svazů, které se seskupili do konfederace středověkých Og-uz'ů nazývaných také [[Uzové|Uz'ové]], byla oblast v dnešním Mongolsku a Ruské Burjatské autonomní oblasti u povodí řeky [[Selenga|Selengy]] v okolí jižní části Bajkalu. {{#tag:ref|délka toku Selengy je 1024 km|group=pozn.}}.
 
Podle mnoha historiků, se použití slova "Oguz" datuje do příchodu [[Siung-nuovéSiungnuové|Asijštích Hunů]] (220 př.n.l.). Titul "Oguz" byl dán [[Mao Tun (šan-jü)|Mao Tunu]] ([[Oghuz kagan|Oguz kagan]]),<ref>[Bichurin N.Ya., ''„[[Collection of information on peoples in Central Asia in ancient times"|Shromažďování informací o národech Střední Asie ve starověku]]“''], vol. 1, Sankt Petersburg, 1851, pp. 56-57</ref><ref>Taskin V.S., ''"Materials on history of Sünnu"'', transl., 1968, Vol. 1, p. 129</ref> zakladateli [[Siung-nuovéSiungnuové|Říše Asijkých Hunů]], který je často považován za první turkickou politickou entitu ve Střední Asii.
L.Torday ve své publikaci uvádí:
 
Neregistrovaný uživatel