Kostel Panny Marie Sněžné (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 43:
== Exteriér ==
Na severní straně hlavního chóru se nachází podstatně nižší boční loď. Z té se zachovaly jen obvodové stěny. Zatímco hlavní chór je vystavěn na principu v podstatě "skeletové" konstrukce (okna vyplňují veškerou plochu mezi opěrnými pilíři pro dosažení maximálního možného světelného efektu), boční loď má stěny mezi jednotlivými příporami bohatě vyplněny lomovým zdivem. Na některé architektonické články byl také použit odlišný kámen. Vztah mezi hlavním chórem a boční lodí je zvláštní i nelogickým zapadáním opěrného systému chóru do prostoru boční lodi, či nestejnými geometrickými vztahy jednotlivých částí stavby. V roce 1379 totiž mezi fází výstavby bočních kaplí a pozdější výstavby hlavního chóru došlo ke změně v původním stavitelském plánu. Pravděpodobně byl půdorys změněn s dodatečným rozhodnutím o podstatném zvýšení chóru.
Obvodové zdivo kostela je gotické, klenby doplně po roce 1617. Nad vstupní brankou na někdejší hřbitov byl druhotně umístěn originál (dnes již jen kopie) nikdy neosazeného tympanonu z nedokončeného chrámového portálu. Ve vysokém reliéfu je na něm zobrazen ikonografický motiv, zvaný Trůn Boží moudrosti. Na nebeském trůnu sedí Bůh Otec, který v rukou drží kříž se svým ukřižovaným synem Ježíšem Kristem, nad nímž se vznáší holubice Ducha svatého. Jde o jednu z nejvýznamnějších sochařských památek neparléřovského proudu vrcholné české gotiky. Výjev trojúhelného tympanonu dole doplňují dvě klečící postavy donátorů, které se dochovaly bez hlav, a proto poskytují prostor pro hypotézy o identifikaci. Podle jejich dvou dochovaných erbů, totiž českého dvouocasého lva a moravské šachované orlice, se dosavadní badatelé buď přiklánějí k verzi, že jde o Karla IV.a jeho první manželku Blanku z Valois (Fajt-Hlaváčková), nebo o krále Karla IV. a jeho bratra markraběte Jana Jindřicha (Opitz) nebo o krále Jana Lucemburského a jeho syna (v roce uvažované fundace těsně před jejím založením ještě pouhého moravského markraběte) Karla IV. Originál tympanonu byl sňat při opravách náměstíčka (bývalého Kurného trhu) po roce 1910 a putoval nejdříve do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária Národního muzea]] a odtud do expozice [[Národní galerie]] v Jiřském klášteře na Pražském hradě. Po jejím zrušení musel být zabalen a odstěhován do mimopražského depozitáře.▼
Na západních koncích bočních lodí nám zesílené zdivo dokládá původní záměr stavby dvou věží. Existenci severní věže nám dokládají její fragmenty, které se zachovaly až dodnes. V nejzápadnějším poli severní kaple můžeme stále nalézt až 220 centimetrů široké a přes metr vysoké pozůstatky zdí a zbytky šnekového schodiště, které je zavázané v jihovýchodním koutě do zdiva kaple.
Tato věž byla patrně dostavěna už v první fázi staveb chrámu spolu se severní kaplí. Již v roce 1434 byla (dle křižovnického letopisu) pobořena a byl z ní sražen zvon. V roce 1683 došlo k jejímu definitivnímu zřícení.
▲
== Reference ==
Řádek 55 ⟶ 61:
== Literatura ==
* Pavel KALINA, Jiří KOŤÁTKO: ''Praha 1310-1419, Kapitoly o vrcholné gotice''.
* Růžena BAŤKOVÁa kol.: ''Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad''. Praha 1998.
* Josef OPITZ: ''Sochařství v Čechách za doby Lucemburků''. Praha 1935, s. 8.
* Albert KUTAL: ''České sochařství doby lucemburské (1350-1420)''. Praha 1962.
| |||