Verze z 16. 1. 2014, 09:14 editovat 77.237.142.120 (diskuse) Doplnění literatury - svědectví přeživšího člena Sondekommanda značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 6. 2014, 19:59 editovat zrušit editaci Pevik (diskuse \| příspěvky) 191 editací oprava překlepu Přejít na další porovnání →
Řádek 6: Tyto oddíly byly vytvářeny ve všech německých vyhlazovacích táborech - [[Auschwitz - Birkenau\|Auschwitz-Birkenau]], [[Vyhlazovací tábor Chelmno\|Chelmno]], [[Vyhlazovací tábor Belzec\|Belzec]], [[Treblinka]], [[Sobibór]], [[Majdanek\|Lublin-Majdanek]]. Další sonderkommanda vznikala v rámci tzv. [[Akce 1005]] (''Aktion 1005''), jejíž cílem bylo zahlazení stop po masových vraždách napáchaných [[nacismus\|nacisty]] ve [[východní Evropa\|východní Evropě]]. Tato sonderkommanda operovala na území [[Polsko\|Polska]] a okupovaných územích [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]], později i v někdejší [[Jugoslávie\|Jugoslávii]].<ref>http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Holocaust/Sonderkommando1005.html</ref> Nacisté ve snaze o zametení stop členy sonderkommand postupně zabíjeli, aby nemohli vynášet informace dál. (Mnohým se však hrozná svědectví podařilo i přesto vynést z tábora pryč a někteří členové sonderkommand i konec války přežili.) Ostatním vězňům v táboře byl kontakt s členy sonderkommand ~~příšně~~přísně zakázán, jejich členové byli od ostatních vždy izolováni. Stávalo se rovněž, že museli v pecích pálit i členy vlastní rodiny. Odmítnout však tuto práci udělat znamenalo téměř vždy být zastřelen či hozen živý do hořící pece. Vězeň [[Erich Kulka]], který věznění v několika táborech přežil a s některými členy sonderkommanda se osobně znal, vzpomíná:

Sonderkommando: Porovnání verzí