Afroamerické hnutí za občanská práva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Kohelet přesunul stránku Afroamerické hnutí za lidská práva na Afroamerické hnutí za občanská práva: správný překlad |
opravy, wikifikace |
||
Řádek 1:
[[File:1963 march on washington.jpg|thumb|281x281px|"Pochod na Washington" v srpnu 1963]]
'''Afroamerické hnutí za
Hnutí za
== Bojkot autobusové dopravy v Montgomery ==
Při cestě autobusem v Montgomery v Alabamě 1. prosince 1955 se [[Rosa Parksová]], aktivistka za práva Afroameričanů, odmítla vzdát svého místa v autobusu a uvolnit jej pro bílého pasažéra, čímž porušila právní předpisy o segregaci, které jí nařizovaly přenechat sedadlo v přední části autobusu bílým cestujícím. Rosa Parksová byla zatčena a usvědčena z porušení místních nařízení.
Jejích čin podnítil ostatní Afroameričany v Montgomery k
Bojkot se ukázal jako velmi účinný. Černošští občané Montgomery využívali společná auta, aby se dostali do práce, nebo chodili pěšky, čímž vyvinuli silný tlak na provozovatele městské dopravy.
Řádek 16 ⟶ 15:
== Stávky v sedě ==
V únoru 1960 zorganizovali černošští studenti univerzity v [[Greensboro]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]] tzv. „stávku v sedě“ (anglicky ''sit-in'') v místím bufetu, který byl segregovaný. Studenti seděli v části pro bílé zákazníky, čímž nenásilně protestovali proti segregaci sedadel v restauracích. V následujících měsících se tento způsob pasivního protestu rozšířil do dalších měst jihu Spojených států, a přinutil tak mnoho vlastníků restaurací a bufetů k integraci jejich zařízení.<ref>Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref>
Protesty v sedě nejenže zmobilizovaly velké skupiny Afroameričanů po celé zemi, ale vedly také k založení organizace ''The Student Nonviolent Coordinating Committee'' (SNCC), která organizovala protesty po celém jihu. Stávky v sedě si také získaly mnoho podporovatelů mezi bílými obyvateli žijícími na severu Spojených států.
== Jezdci svobody ==
V roce 1961 černošští i bělošští studenti pracující pro ''Congress of Racial Equality'' (CORE) začali svůj způsob protestů, který nazývali "Jezdci svobody" (anglicky ''Freedom Riders'').<ref>Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref> Cestovali autobusem po jihu Spojených států a pokoušeli se o zrušení rasové segregace na autobusových zastávkách. Na některých místech byly často tak brutálně napadáni ze strany bělošských občanů, že prezident Kennedy musel na místo poslat federální jednotky, aby zajistili pořádek, a nakonec vydal nařízení, které ukončilo segregaci na všech autobusových a vlakových zastávkách a ve vozech veřejné dopravy. Nápisy vylučující černošské obyvatelstvo z využívání veřejných zařízení musely být sundány, segregace na toaletách, v čekárnách a restauracích byla zrušena. V březnu [[1961]] prezident Kennedy podepsal ''výkonný rozkaz 10925'', kterým nařídil počátek [[afirmativní akce]].<ref>[http://www.thecre.com/fedlaw/legal6/eo10925.htm Executive Order 10925]</ref>
[[File:USMC-09611.jpg|left|thumb|312x312px|Martin Luther King na demonstraci "Pochod na Washington"]]
== Pochod na Washington ==
Demonstrace za rovná práva Afroameričanů dosáhly svého vrcholu v srpnu 1963. Více než 200 000 demonstrantů se zúčastnilo akce "[[Pochod na Washington za práci a svobodu]]", jedné z největších demonstrací za
== Zákony ==
Masové protesty a demonstrace vedly v roce [[1964]] ke schválení Zákona o občanských právech, který zaručoval všem rovné volební právo, zakázal diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národního původu, a podpořil tím i případné zrušení segregace ve školách.<ref>"1964 Civil Rights Act" ''History Learning Site''. [http://www.historylearningsite.co.uk/1964_civil_rights_act.htm Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
Další ''Zákon o
Zákon o imigraci a občanství ([[Immigration and Nationality Act of 1965|Immigration and Nationality Act]]) z roku [[1965]] zrušil etnické kvóty a povolil imigraci nebělochů do USA, a ''Zákon o spravedlivém bydlení'' (Fair Housing Act) z roku [[1968]] zakázal diskriminaci při poskytování bydlení či ubytování.
== Martin Luther King oceněn Nobelovou cenou míru ==
Martin Luther King byl v roce [[1964]] oceněn [[Nobelova cena za mír|Nobelovou cenou za mír]], čímž se ve svých 35 letech stal nejmladším držitelem této ceny. Nobelova cena mu byla udělena za jeho vedení nenásilného odporu proti rasové diskriminaci. <ref>"Martin Luther King Jr." ''Nobelprize.org''. [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1964/king-bio.html Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
== Reference ==
|