Afroamerické hnutí za občanská práva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kohelet (diskuse | příspěvky)
m Kohelet přesunul stránku Afroamerické hnutí za lidská práva na Afroamerické hnutí za občanská práva: správný překlad
Kohelet (diskuse | příspěvky)
opravy, wikifikace
Řádek 1:
{{wikifikovat}}
[[File:1963 march on washington.jpg|thumb|281x281px|"Pochod na Washington" v srpnu 1963]]
'''Afroamerické hnutí za lidskáobčanská práva''' označujebylo americké sociální hnutí zaměřené proti rasové segregaci a diskriminaci [[Afroameričané|Afroameričanů]] nave jihu[[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], působící v [[50. léta 20. století|50.]] a [[60. léta 20. století|60. letech 20. století]]. Jeho hlavním cílem bylo zrušení zákonů stanovujících rasovou segregaci a prosazení ústavních práv vztahujících se na Afroameričany.
 
Hnutí za lidskáobčanská práva, které zaznamenalo svůj začátek v padesátých letech, prosazovalo nenásilné protesty, skrze které požadovalo rovná práva pro všechny černošské Američany. Jedním z největších vůdců tohoto hnutí byl [[Martin Luther King]]. Výsledkem tohoto hnutí bylo formální zrovnoprávnění Afroameričanů s běhochy, ale také počátek jejich [[pozitivní diskriminace]].
 
== Bojkot autobusové dopravy v Montgomery ==
Při cestě autobusem v Montgomery v Alabamě 1. prosince 1955 se [[Rosa Parksová]], aktivistka za práva Afroameričanů, odmítla vzdát svého místa v autobusu a uvolnit jej pro bílého pasažéra, čímž porušila právní předpisy o segregaci, které jí nařizovaly přenechat sedadlo v přední části autobusu bílým cestujícím. Rosa Parksová byla zatčena a usvědčena z porušení místních nařízení.
Jejích čin podnítil ostatní Afroameričany v Montgomery k bojkotu[[bojkot]]u veřejné dopravy, který vešel do dějin jako ''Montgomery Bus Boycott'' a který odstartoval protesty za zrušení zákonů o segregaci ve veřejných zařízeních.<ref>"Civil Rights Movement" ''History.com''. [http://www.history.com/topics/black-history/civil-rights-movement Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
Bojkot se ukázal jako velmi účinný. Černošští občané Montgomery využívali společná auta, aby se dostali do práce, nebo chodili pěšky, čímž vyvinuli silný tlak na provozovatele městské dopravy.
Řádek 16 ⟶ 15:
 
== Stávky v sedě ==
V únoru 1960 zorganizovali černošští studenti univerzity v [[Greensboro]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]] tzv. „stávku v sedě“ (anglicky ''sit-in'') v místím bufetu, který byl segregovaný. Studenti seděli v části pro bílé zákazníky, čímž nenásilně protestovali proti segregaci sedadel v restauracích. V následujících měsících se tento způsob pasivního protestu rozšířil do dalších měst jihu Spojených států, a přinutil tak mnoho vlastníků restaurací a bufetů k integraci jejich zařízení.<ref>Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref>
 
Protesty v sedě nejenže zmobilizovaly velké skupiny Afroameričanů po celé zemi, ale vedly také k založení organizace ''The Student Nonviolent Coordinating Committee'' (SNCC), která organizovala protesty po celém jihu. Stávky v sedě si také získaly mnoho podporovatelů mezi bílými obyvateli žijícími na severu Spojených států.
 
== Jezdci svobody ==
V roce 1961 černošští i bělošští studenti pracující pro ''Congress of Racial Equality'' (CORE) začali svůj způsob protestů, který nazývali "Jezdci svobody" (anglicky ''Freedom Riders'').<ref>Brinkley, Alan (2003). American History: A Survey (11th ed.). McGraw-Hill.</ref> Cestovali autobusem po jihu Spojených států a pokoušeli se o zrušení rasové segregace na autobusových zastávkách. Na některých místech byly často tak brutálně napadáni ze strany bělošských občanů, že prezident Kennedy musel na místo poslat federální jednotky, aby zajistili pořádek, a nakonec vydal nařízení, které ukončilo segregaci na všech autobusových a vlakových zastávkách a ve vozech veřejné dopravy. Nápisy vylučující černošské obyvatelstvo z využívání veřejných zařízení musely být sundány, segregace na toaletách, v čekárnách a restauracích byla zrušena. V březnu [[1961]] prezident Kennedy podepsal ''výkonný rozkaz 10925'', kterým nařídil počátek [[afirmativní akce]].<ref>[http://www.thecre.com/fedlaw/legal6/eo10925.htm Executive Order 10925]</ref>
[[File:USMC-09611.jpg|left|thumb|312x312px|Martin Luther King na demonstraci "Pochod na Washington"]]
== Pochod na Washington ==
Demonstrace za rovná práva Afroameričanů dosáhly svého vrcholu v srpnu 1963. Více než 200 000 demonstrantů se zúčastnilo akce "[[Pochod na Washington za práci a svobodu]]", jedné z největších demonstrací za lidskáobčanská práva v celé národní historii. Protestující se shromáždili před Lincolnovým památníkem, aby byli svědky slavného proslovu Martina Luthera Kinga "[[I Have a Dream]]". Prezident Kennedy, který byl nejprve proti pochodu, nakonec vyjádřil svou otevřenou podporu.<ref>"March on Wahington". ''Encyclopædia Britannica''. 8-2-2013. [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/636444/March-on-Washington Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
 
== Zákony ==
== Zákon o občanských právech ==
Masové protesty a demonstrace vedly v roce [[1964]] ke schválení Zákona o občanských právech, který zaručoval všem rovné volební právo, zakázal diskriminaci na základě rasy, náboženství, pohlaví nebo národního původu, a podpořil tím i případné zrušení segregace ve školách.<ref>"1964 Civil Rights Act" ''History Learning Site''. [http://www.historylearningsite.co.uk/1964_civil_rights_act.htm Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
 
Další ''Zákon o občanskýchvoličských právech'' z roku [[1965]] zaručoval federální ochranu všem černošským obyvatelům, kteří by chtěli uplatnit svoje voličské právo. Všechny praktiky užívané ke znemožnění černošským občanům volit, např. testy gramotnosti, znalost ústavy či „dobrá povaha“, se staly nezákonnými.
 
Zákon o imigraci a občanství ([[Immigration and Nationality Act of 1965|Immigration and Nationality Act]]) z roku [[1965]] zrušil etnické kvóty a povolil imigraci nebělochů do USA, a ''Zákon o spravedlivém bydlení'' (Fair Housing Act) z roku [[1968]] zakázal diskriminaci při poskytování bydlení či ubytování.
 
== Martin Luther King oceněn Nobelovou cenou míru ==
Martin Luther King byl v roce [[1964]] oceněn [[Nobelova cena za mír|Nobelovou cenou za mír]], čímž se ve svých 35 letech stal nejmladším držitelem této ceny. Nobelova cena mu byla udělena za jeho vedení nenásilného odporu proti rasové diskriminaci. <ref>"Martin Luther King Jr." ''Nobelprize.org''. [http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/1964/king-bio.html Dostupné online] Retrieved on May 23 2014</ref>
 
== Reference ==