Friedrich Wilhelm Raiffeisen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, wikilink |
→Citace:: úprava citace |
||
Řádek 22:
"Raiffeisenka" byla jednoduchou finanční institucí. V jejím úřadě, který mnohdy sídlil v hostinci či ve škole, často byl jen stůl, pár židlí a [[trezor]]. Administrativní práci vykonávali členové zdarma, pouze [[pokladník]], který zapisoval příjmy a výdaje a připravoval jejich přehled, dostával na konci roku skromnou odměnu. Peněžní spolky organizovaly přednášky a divadelní hry. K jejich největším zásluhám patřilo vybavení obcí veřejnými váhami, kde bylo možné poctivě kontrolovat váhu zemědělských nákladů. Mnoho "Raiffeisenek" zkrášlilo obce výsadbou stromů a budováním rybníků. Jejich zásluhou vznikly stavby budov pro vesnické kulturní aktivity a často byla i zavedena elektřina. Jejich činnost ukončil nejprve v pohraničí nástup nacionalismu a zapojení pohraničních obcí do Třetí říše. <ref>GAWRECKÁ, Marie Doc. PhDr., CSc.: Němci v českých zemích v 19. a 20. století., Společnost a kultura, Spolkový život Němců v Českých zemích a v Československu, 2012 - 2014</ref> <ref>JANÁK, Jan: Spolky v českých zemích do roku 1951. In: Politické strany a spolky na jižní Moravě. XXII. Mikulovské sympozium, 7.- 8. října 1992, ed. Emil Kordiovský, s. 59-96.</ref>
====
který dokázal během pár desítek let na českém a moravském venkově zlikvidovat lichvu a díky tzv. vzájemné svépomoci zachovat při životě jeden a půl milionu venkovských hospodářství. Jednou potřeboval hostinský koupit výčepní pult s chlazením, podruhé zase sedlák nový moderní pluh, a tak ukládali členové spolku peníze do společného měšce, a když to potřebovali, zas si z něj půjčovali. ==== Podnikání záložny ====
| |||