Vzpoura na Bounty: Porovnání verzí

[[Soubor:Mutiny_HMS_Bounty.jpg|thumb|Vzbouřenci vysazují kapitána lodi a část posádky do člunu, ilustrace z roku 1790]]

Loď byla z Anglie vyslána roku [[1787]] na Tahiti pro náklad [[chlebovník]]ů určených pro obživu [[Otrokářství|otroků]] na [[Jamajka|Jamajce.]] Britští námořníci strávili na [[Tahiti]], které pro ně představovalo ráj a ztělesnění idylického života, několik měsíců. Naproti tomu život u námořnictva byl pro prosté námořníky velmi tvrdý; i mírný poručík Bligh po vyplutí z Tahiti přitvrdil svůj přístup, a proto proti němu necelý měsíc po opuštění Tahiti část posádky povstala, převzala loď a Blighe i s částí jeho věrných vysadila v záchrannémotevřeném člunu na moře. Vzbouřenci poté zamířili zpět na Tahiti, část jich zde zůstala, zatímco zbytek odplul hledat útočiště na [[Pitcairnův ostrov|Pitcairnově ostrově]], neboť Fletcher Christian předpokládal, že Britové neznají jeho přesnou polohu. V lednu [[1790]] ''Bounty ''skutečně Pitcairnu dosáhla a vzbouřenci loď zapálili a usadili se na ostrově.

Poručík Bligh s částí loajální posádky v člunu zatím dokázal doplout až na [[Timor]], jenž byl součástí [[Holandská východní Indie|Holandské východní Indie]], a odtud do Anglie. Za svou statečnost byl povýšen nado hodnosti kapitána a pověřen novou chlebovníkovou expedicí, zatímco Admiralita pověřila kapitána [[Edward Edwards (admirál)|Edwarda Edwardse]], aby se vypravil do Pacifiku na fregatě ''Pandora '' zatknout vzbouřence a přivést je před soud. Edwardsovi se podařilo zajistitzadržet vzbouřence14 vzbouřenců, kteří zůstali na Tahiti, zatímco jádro vzbouřenců, kteří odešli na Pitcairn, se mu dopadnout nepodařilo. Potomci britských námořníků a jejich tahitských žen na Pitcairnově ostrově žijí dodnes.

Vzpoura se stala jednou z nejslavnějších v dějinách mořeplavby; stala se námětem mnohých knih, románů ia v průběhu celéhove

[[20. století]] i několika [[film]]ových zpracování.