Bitva u Mühlberka: Porovnání verzí

'''Bitva u Mühlberka''' byla rozhodující bitvou vybojovanou [[24. duben|24. dubna]] [[1547]] v rámci Š[[šmalkaldská válka|malkaldské války]], kdy byl císařem [[Karel V.|Karlem V.]] a jeho spojenci definitivně poražen sbor [[Protestantismus|protestantských]] kurfiřtů ve šmalkaldském spolku. Tato porážka protestantů měla dopad i v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]], protože umožnila českému králi Ferdinandovi potrestat [[stavy]] za neposkytnutí vojenské pomoci.

Protestanti disponovali silou čítající sedm až dvanáct tisíc mužů pod vedením saského kurfiřta Jana Fridricha a tábořili u Mühlberka (Mühlberg), severně od Labe. Jan Fridrich se domníval, že má situaci plně pod kontrolou, podcenil stráženezbytnost stráží a odebral se se svými důstojníky do polní kaple na bohoslužbu.

Mezitím přirazildorazil Karel V. dok Janadruhému Fridrichabřehu Labe, které nechal Karelsvou armádou přebrodit a přeplavat. Poté, co začal boj, dal Jan Fridrich velet k ústupu, aby se proti přesile dostal do některého z nedalekých opevněných saských měst jako bylo [[Torgau]] či [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenberg]]. To se mu nakonec nepovedlo, byl obklíčen, zraněn a jat. Téměř celá jeho armáda padla.

V zemích Koruny české se mezitím začali stavové radit na dalším postupu. Na sněmu v Praze hájili stavové zápisu proti výtkám královským, jmenujíce jej "zrcadlem pravým všech těžkostí, které na zem přišly" za vlády Ferdinanda, vložili jej do [[Zemské desky|zemských desk]] a vyslali nové posly ke králi a k císaři. Český král Ferdinand nechal posly bez odpovědi a táhl do Čech s úmyslem rozpoltit stavovskou opozici, čímž by jestavy oslabil. Proto rozeslal zvláštní listy osobám stavu panského a rytířského, aby dostavily se k němu do Litoměřic, odkud 3. června vydal zvláštní mandát, ve kterém sliboval milost těm, kteří by k němu se dostavili a od zápisu upustili. To se mu nakonec povedlo a většině šlechticů odpustil, o to více potom dolehl jeho trest na městský stav.