Friedrich Wilhelm Raiffeisen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Friedrich Wilhelm Raiffeisen.jpg|náhled|Friedrich Wilhelm Raiffeisen]]
Friedrich Wilhelm Raiffeisen (* 30. března 1818 ve městě [[Hamm]] (Sieg); † 11. března v 1888 v [[Neuwied|Heddesdorfu-Neuwiedu]]) byl propagátorem rolnických úvěrových [[družstevnictví|družstev]] v [[Bavorsko|Bavorsku]]. Německý starosta a reformátor [[Friedrich Wilhelm Raiffeisen]] se zajímal o podnikání v zemědělství a o podmínky úvěrů pro malé zemědělce. Jeho jméno také nese, jakožto pokračovatelka idejí Friedricha Wilhelma Raiffeisena, organizace Raiffeisen.
== Opuštění rodové farmářské tradice==
Friedrich Wilhelm se narodil jako sedmé dítě v rodině venkovského starosty Gottfrieda Friedricha Raiffeisena a jeho ženy Marie Amalie
Jeho dráha v komunální správě počala místem okresního sekretáře v
== Společnost pro dodávky chleba a obilí ==
Nástup [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] v polovině 19. století způsobil postupné zhoršování životních podmínek zejména malých zemědělců, s kterými Raiffeisen při svém působení na radnici v zemědělských obcích přicházel do styku. Mnoho z nich řešilo svoji situaci půjčkami u [[lichvář|lichvářů]] a finančních spekulantů. Raiffeisen se snažil drobným zemědělcům a řemeslníkům pomáhat. Na přelomu let 1846 a 1847 založil „Společnost pro dodávky chleba a obilí“. V pekárně, postavené a financované z vlastních prostředků, provozoval pečení chleba. Ten zdarma rozdával nejchudším obyvatelům. [[Charita|Charitativní]] a dobročinné práci se věnoval i dál. Přirozeně ta jej vyčerpávala po stránce fyzické i finanční. Tady se také objevila myšlenka postavit pomoc na základě vzájemné družstevní pomoci. Inspiroval se u Franze Hermanna Schulze-Delitzsche a jeho lidových bank.
== Zápůjční pokladní spolek ==
Raiffeisen přišel roku [[1862]] s velmi prostým řešením. Zápůjční pokladní spolek (Darlehenskassenvereine) sdružoval pouze malou skupinu lidí. Jednalo se o spolek pro obce od 600 do 2 000 obyvatel. Raiffeisen postavil fungování spolku na poznatku, že lidé se v obci znají, spolupracují spolu a důvěřují si. Každý člen pokladního spolku ručil veškerým svým majetkem za dluhy všech ostatních členů. Proto si své členy pokladní spolky vybíraly také podle morálního charakteru a půjčky poskytovaly až po posouzení prospěšnosti pro žadatele. Podíly ze zisku v podstatě neexistovaly, jelikož zisky sloužily jako rezerva. V případě, že by přeci jen spolek zanikl, převáděly se peníze na organizaci, která by ve započatém díle pokračovala. Práce v pokladním spolku byla dobrovolná. Každý člen měl jen jeden hlas, bez ohledu na velikost svého podílu.
== Dvě koňské hlavy ==
Ochrannou známkou Raiffeisenových pokladních spolků byly dvě zkřížené koňské hlavy (německy Giebelkreuz), které jsou symbolem ochrany rodin shromážděných pod společnou střechou před zlem a životním ohrožením. Od roku 1862 začal pokladní spolky zakládat v Německu a později i v ostatních státech Evropy. Roku 1872 vznikla v Neuwiedu první centrální banka pro několik spolků v místním kraji. Nová a upřesněná pravidla se stala základem dnešní bankovní skupiny Raiffeisen. Brzy populární dvě skřížení koňské hlavy našly oblibu i v zámoří.
| |||