Zákon o státní památkové péči: Porovnání verzí

link
(přípravy nového zákona)
(link)
}}
 
'''Zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči''', zkráceně '''památkový zákon''', upravuje s účinností od od [[1. leden|1. ledna]] [[1988]] pro území [[Česko|České republiky]] státní politiku a formu [[státní památková péče|státní památkové péče]]. Poslední [[Novela (právo)|novelizací]] památkového zákona je zákon č. 142/2012 Sb. s účinností od [[1. červenec|1. července]] [[2012]]. Zákon provádějí mj. vyhlášky Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., která stanovuje obsah a náležitosti plánu území s [[Archeologický nález|archeologickými nálezy]], a č. 420/2008 Sb., která stanovuje náležitosti a obsah plánu ochrany [[památková rezervace|památkových rezervací]] a [[památková zóna|památkových zón]]. Po roce 1990 se stále očekává přijetí nového památkového zákona. Návrhy '''[[Zákon o ochraně památkového fondu|Zákona o památkovémochraně památkového fondu]]''' projednávalo ministerstvo kultury v letech 2008 a 2013–2014, věcný návrh schválila vláda v březnu 2013.
 
== Historie ==
Po dvaceti letech očekávání a příprav v roce 2008 za ministra kultury [[Václav Jehlička|Jehličky]] zveřejnilo ministerstvo kultury návrh nového památkového zákona, který vzbudil mohutný odpor u odborné veřejnosti. Návrh měl ještě více oslabit roli Národního památkového ústavu a posílit roli místních orgánů veřejné správy. Některé památky byly do seznamů v minulosti zapsány bez jakéhokoliv správního řízení nebo se spis nedochoval nebo rozhodoval jiný než ze zákona příslušný orgán, takže jak samo ministerstvo kultury, tak ústavní soud zpochybňovaly legitimitu, případně i právní platnost takových rozhodnutí. Například zámek v Dobříčanech bych podle rozhodnutí soudu zapsán do seznamu památek neplatně.<ref>[http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=6125 České kulturní památky mnohdy památkami nejsou], Archiweb.cz, ČTK, 29. 10. 2008</ref> Návrh zákona předpokládal přechodné období 10 let (v novějších návrzích prodloužené na 15 let), v němž ze stávajících památek (asi 42 tisíc nemovitých a podle Týdne.cz 900 tisíc movitých, dle Archiwebu asi 50 tisíc movitých), musely projít správním řízením podle nového zákona všechny, o jejichž řádném prohlášení ve správním řízení nemá ministerstvo doklady, pokud by měly památkami zůstat. Kritici návrhu se obávali, že by ministerstvo nestihlo řízení provést a mnoho památek by tak přišlo o ochranu. 17 institucí, od nejvýznamnějších státních odborných institucí až po významné spolky a osobnisti, proti návrhu sepsalo memorandum.<ref>Tereza Šimůnková: [http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/ceske-trosky/novy-pamatkovy-zakon-muze-pamatkam-uskodit_96218.html#.U6w8iZRgyuI Nový památkový zákon může památkám uškodit], Týden.cz, 16. 12. 2008</ref><ref>[http://pamatkovyzakon.webnode.cz/ Nový památkový zákon?], anonymní informační stránka kritiků zákona, 2008</ref>
 
V letech 2012–2014 ministerstvo kultury pracuje na přípravě dalšího návrhu nového zákona, který má pracovní název ''[[Zákon o ochraně památkového fondu]]''. Věcný návrh zákona schválila vláda usnesením č. 156 ze dne 6. března 2013. Stávající památkový fond má být téměř kompletně automaticky převzatý (s výjimkou archiválií) a mají být zachovány dosavadní formy ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, památková rezervace, památková zóna). Nově zákon zavádí pojem [[památka s mezinárodním statusem]], jímž označuje součásti památkového fondu, které požívají ochrany nebo evidence podle mezinárodní úmluvy. Nově mají mít obce možnost v samostatné působnosti vyhlašovat obecně závaznou vyhláškou [[památka místního významu|památky místního významu]], tyto památky mají být evidovány v samostatné části centrálního seznamu památkového fondu.<ref>[http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/legislativa/vecny-zamer-noveho-pamatkoveho-zakona-126465/ Příprava nového památkového zákona], Ministerstvo kultury ČR</ref>
 
== Reference ==