Slatiňany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m zavádějící odkaz
Řádek 42:
Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.
 
Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní [[Pila (provoz)|parní pila]] v roce 1901 a v roce 1903 [[lihovar]], vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u.
 
Mimoto byla ve Slatiňanech v roce 1899 založena pány Cilkem a Trdlicou továrna na výrobu [[katr]]ů a dřevoobráběcích strojů. Později, z důvodu malého zájmu o její výrobky, továrna mění nejen majitele (Černý a Němec), ale i sortiment. Nově se v ní montují hasičské stříkačky a v roce 1907 továrnu kupuje [[R. A. Smékal]], známý pražský průkopník požární techniky. Továrna začíná vyrábět nejen stříkačky, ale i požární vozy, tělocvičné nářadí a dokonce i pár osobních vozů. Od roku 1937 vede po úmrtí R. A. Smékala továrnu prokurista Potůček, který ji rozšiřuje a modernizuje.