František Schwarz (1840–1906): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m link |
upřesněno trvání mandátu |
||
Řádek 6:
| od = [[1883]]
| do = [[1889]]
| od2 = [[
| do2 = [[1903]]
| úřad3 = poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
Řádek 45:
V samosprávě plzeňského okresu působil Schwarz 40 let.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Schwarz | periodikum = Zlatá Praha | odkaz na periodikum = Zlatá Praha (časopis) | rok = 1906 | měsíc = 3 | ročník = 23 | číslo = 13 | strany = 153 - 154 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/13/153.png | issn =}}</ref> Během té doby soustavně podporoval českou kulturu, ať již činností ve spolcích [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Hlahol]] aj.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Schwarz | periodikum = Humoristické listy| odkaz na periodikum = Humoristické listy | rok = 1882 | měsíc = 6 | ročník = 24 | číslo = 25 | strany = 200 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=HumL/24.1882/25/200.png| issn =}}</ref>, nebo jako předseda plzeňského odboru [[Ústřední matice školská|Matice školské]], která zajistila založení a provoz českých škol ve [[Stříbro|Stříbře]] a [[Nýřany|Nýřanech]]. Byl také ředitelem plzeňského muzea.
V roce 1883 byl zvolen do [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] za okresy [[Rokycany|rokycanský]] a [[Blovice|blovický]] a funkci poslance sněmu vykonával v letech 1883–1889 a
Ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách do Říšské rady roku 1891]] se stal i poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kde reprezentoval městskou [[Kurie (volby)|kurii]], obvod Plzeň (zvolen jako kompromisní kandidát staročechů i mladočechů<ref name="Almanach"/>). Slib složil 16. dubna 1891. Mandát poslance vídeňského parlamentu obhájil za stejný obvod ve [[Volby do Říšské rady 1897|volbách do Říšské rady roku 1897]] a [[Volby do Říšské rady 1901|volbách do Říšské rady roku 1901]]. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 17. listopadu 1903. Na poslaneckém postu ho pak nahradil [[Josef Čipera]].<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Během působení na Říšské radě byl i členem rakousko-uherských delegací (společný orgán zástupců obou částí monarchie).<ref name="Almanach"/>
|