Sociální práva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava odstavců
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
Definice sociálních práv, která bývá v současné době považována za nejtrefnější a uvádí se ve většině dostupné literatury, považuje sociální práva, za'' „ty části práva, jejichž cílem je vyrovnání sociálních rozdílů, především v podobě nedostatků jedinců a určitých skupin obyvatel v materiálním zajištění, rovnosti příležitostí a možnosti vlastního uplatnění a rozvoje“ ''
 
Sociální práva můžeme vnímat jako práva vycházející z tzv. kontraktualismu (občas se objevuje pod názvem teorie smlouvy, anglicky <nowiki>[[contractualism]]</nowiki> ), filosofického a politického konceptu, který spojuje vznik společnosti a Státu s uzavřením společenské smlouvy mezi lidmi, kterým přijímají jisté omezení svých osobních svobod výměnou za garanci udržení společenské jednoty, stability a solidarity.
 
Sociální práva jsou součástí lidských práv. Sociálními právy jsou ta práva, která upravují sociální záruky lidské existence. Mezi základní sociální práva patří:
Řádek 23:
''„Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.“''
 
<br />
Moderní systémy sociálního zabezpečení určené k zajištění sociálních práv jednotlivců začínali vznikat koncem 19.století. V roce 1881 zahájil první německý kancléř, [[Otto von Bismarck]], sociální reformy, v rámci níž zavedl povinné pojištění pro ty skupiny obyvatelstva, které byly nejvíce sociálně ohroženy. Cílem bylo zabránit hrozbám spojených se sociálními problémy obyvatel a zajistit tak společenskou stabilitu.
 
<br />
Sociální práva můžeme definovat jako souhrn práv, z kterých těží občan v rámci svého působení ve vztahu k jednotlivcům, skupinám či ve vztahu ke Státu. Tato práva však mohou být občany vymáhána pouze tehdy, jsou-li ze stranu státu zajištěny všechny podmínky pro jejich plné uplatnění.
Sociální práva se od ostatních práv liší tím, že je nelze pouze soudně vymáhat, a soudním rozhodnutím si zajistit jejich aplikaci. Je potřeba jejich komplexního systémového zajištění ze strany státních orgánů, která budou tato práva chránit a budou je zaručovat. Je tedy nutné vytvoření uceleného státního systému sociálního zabezpečení, aby tato práva byla občanům zajištěna. Článek 41 Listiny základních práv a svobod upozorňuje, že „Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí”. Je tedy zřejmé, že bez legislativního ukotvení sociálních práv jsou jen velmi těžko vymahatelná.
Řádek 50 ⟶ 52:
 
=== Literatura ===
 
KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. Vyd. 2. V Praze: C.H. Beck, 2013. xvi, 191 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-80-7400-474-2.
VESELÝ, Jiří a kol. Právo sociálního zabezpečení. Praha: Linde Praha, 2013. 311 s. ISBN 978-80-7201-915-1.
 
=== Odkazy ===
 
Odkazy
• Définition des droits sociaux (Definice sociálních práv) <http://www.toupie.org/Dictionnaire/Droits_sociaux.htm>
• MAZÁNKOVÁ, Marie. Právo v sociální oblasti ve vztahu k výkonu lékařské profese. [online] Olomouc, 2013. Dostupné na World Wide Web: <http://www.usl.upol.cz/sites/default/files/files/ke_stazeni/PraGraM/Sociáln%C3%AD%20právo.pdf>
 
=== Související články ===
[[Všeobecná deklarace lidských práv]]
[[Listina základních práv a svobod]]
[[Listina základních práv Evropské unie]]
 
{{Pahýl}}