Sociální práva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1987559) |
Sociální právo z hlediska mezinárodního práva, definice sociálního práva |
||
Řádek 1:
'''Sociální práva''' je metodické označení těch součástí [[Základní lidská práva|lidských práv]], která vymezují sociální záruky důstojné lidské existence. Demonstrativně jsou obsažena v článcích 22 – 25 [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] a zakotvena v [[Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech|Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech]]. Jsou předmětem [[sociální zabezpečení|sociálního zabezpečení]] poskytovaného [[stát]]em.
Definice sociálních práv, která bývá v současné době považována za nejtrefnější a uvádí se ve většině dostupné literatury, považuje sociální práva, za „ty části práva, jejichž cílem je vyrovnání sociálních rozdílů, především v podobě nedostatků jedinců a určitých skupin obyvatel v materiálním zajištění, rovnosti příležitostí a možnosti vlastního uplatnění a rozvoje“
Sociální práva můžeme vnímat jako práva vycházející z tzv. kontraktualismu (občas se objevuje pod názvem teorie smlouvy), filosofického a politického konceptu, který spojuje vznik společnosti a Státu s uzavřením společenské smlouvy mezi lidmi, kterým přijímají jisté omezení svých osobních svobod výměnou za garanci udržení společenské jednoty, stability a solidarity.
* [[právo na práci]] a na náležitou přípravu na povolání▼
* [[právo na uspokojivé pracovní podmínky]]▼
Sociální práva jsou součástí lidských práv. Sociálními právy jsou ta práva, která upravují sociální záruky lidské existence. Mezi základní sociální práva patří:
* [[právo na životní úroveň]]▼
* [[právo na rodinu]]▼
* právo na [[sociální zabezpečení]]▼
* právo na sdružování▼
Sociální práva mají za cíl zajistit každému člověku rozsah základních životních podmínek, které jsou nezbytná k zachování důstojného života. Tyto podmínky se odvozují od článku 25 Listiny základních práv a svobod, která byla schválena v roce 1948. Tento článek zní:
„Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.“
Moderní systémy sociálního zabezpečení určené k zajištění sociálních práv jednotlivců začínali vznikat koncem 19.století. V roce 1881 zahájil první německý kancléř, [[Otto von Bismarck]], sociální reformy, v rámci níž zavedl povinné pojištění pro ty skupiny obyvatelstva, které byly nejvíce sociálně ohroženy. Cílem bylo zabránit hrozbám spojených se sociálními problémy obyvatel a zajistit tak společenskou stabilitu.
Sociální práva můžeme definovat jako souhrn práv, z kterých těží občan v rámci svého působení ve vztahu k jednotlivcům, skupinám či ve vztahu ke Státu. Tato práva však mohou být občany vymáhána pouze tehdy, jsou-li ze stranu státu zajištěny všechny podmínky pro jejich plné uplatnění.
Sociální práva se od ostatních práv liší tím, že je nelze pouze soudně vymáhat, a soudním rozhodnutím si zajistit jejich aplikaci. Je potřeba jejich komplexního systémového zajištění ze strany státních orgánů, která budou tato práva chránit a budou je zaručovat. Je tedy nutné vytvoření uceleného státního systému sociálního zabezpečení, aby tato práva byla občanům zajištěna. Článek 41 Listiny základních práv a svobod upozorňuje, že „Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí”. Je tedy zřejmé, že bez legislativního ukotvení sociálních práv jsou jen velmi těžko vymahatelná.
Sociální právo jako nástroj státu, by mělo sloužit k prevenci sociálního vyloučení v co nejvyšší možné míře. Současné systémy sociálního práva můžeme rozdělit na osm základních sociálních událostí, které mohou v průběhu života jednotlivce vyvstat:
1. rodičovství a mateřství
2. rodina – nezaopatřenost
3. nemoc a úraz
4. invalidita
5. stáří
6. smrt
7. nezaměstnanost
8. chudoba, resp. sociální vyloučení
V České republice je vývoj sociálního práva ovlivněn mezinárodním právem a jeho dokumenty (dokumenty Mezinárodní organizace práce, OSN, Rady Evropy), právem Evropské unie (povinnost ČR implementovat normy EU do svého vnitrostátního právního řádu) a právním vývojem v České republice (potřeba reformovat právní systém po roce 1989). Zároveň není považováno za samostatné právní odvětví, je součástí práva sociálního zabezpečení a pracovního práva. Na zdejších právnických fakultách se vyučují jako dva samostatné předměty.
Literatura
KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. Vyd. 2. V Praze: C.H. Beck, 2013. xvi, 191 s. Beckovy mezioborové učebnice. ISBN 978-80-7400-474-2.
Odkazy
• Définition des droits sociaux (Definice sociálních práv) <http://www.toupie.org/Dictionnaire/Droits_sociaux.htm>
• MAZÁNKOVÁ, Marie. Právo v sociální oblasti ve vztahu k výkonu lékařské profese. [online] Olomouc, 2013. Dostupné na World Wide Web: <http://www.usl.upol.cz/sites/default/files/files/ke_stazeni/PraGraM/Sociáln%C3%AD%20právo.pdf>
Související články
• Všeobecná deklarace lidských práv
• Listina základních práv a svobod
• Listina základních práv Evropské unie
{{Pahýl}}
| |||