Převodní systém srdeční: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q72711) |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 6:
[[Soubor:Action potential vert.png|thumb|right|průběh akčního potenciálu]]
[[Buňka|Buňky]] převodního systému, podobně jako naprostá většina ostatních živých buněk, nesou na své [[plazmatická membrána|plazmatické membráně]] elektrický náboj (potenciál). Ten je dán rozdílem v koncentraci malých [[Ion|iont]]ů uvnitř a vně buňky. Vnitřek buňky je nabitý záporně (hodnota se pohybuje kolem -70 mV). Za různých fyziologických stavů dochází vlivem řízeného toku iontů přes membránu ke změnám elektrického potenciálu, což dále ovlivňuje řadu funkcí v buňce.
Buňky převodního systému mají schopnost spontánní depolarizace, tedy v důsledku pomalého toku [[sodík]]ových iontů přes plazmatickou membránu měnit pozvolna samovolně napětí na této membráně a po dosažení určitého prahového napětí se rozbíhá série rychlých dějů, jejímž základem je otevření membránových kanálů pro sodík. Dochází tím k rychlému proudění sodíkových iontů po svém koncentračním gradientu (
Buňky převodního systému jsou tak specializované pro tvorbu vzruchu a jeho následnou distribuci ve formě rychle se šířícího akčního potenciálu po celém srdci. V buňkách pracovního myokardu, tedy svalovině specializované k vlastnímu stahu vede akční potenciál k dějům, které vyústí v kontrakci – svalový stah. Převodní systém pracuje do jisté míry autonomně, ovšem pod vlivem vyšších center, který se uskutečňuje prostřednictvím [[autonomní nervový systém|autonomních nervových vláken]] a některých [[hormon]]álních působků z krevního oběhu. Centrum řízení srdeční činnosti je umístěno v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]]. [[Parasympatikus|Parasympatický nervový systém]] spontánní depolarizaci a rychlost vedení v AV uzlu zpomaluje a vede tak ke snížení tepové frekvence, [[Sympatikus|sympatický nervový systém]] naopak ovlivněním SA uzlu a AV uzlu zrychluje. V řadě fyziologických i chorobných stavů tak dochází ke zvýšení tepové frekvence (při svalové námaze, stresu, horečce, velkých ztrátách tekutin a mnoha dalších), naopak v době převahy parasympatiku se srdeční frekvence zpomaluje (ve spánku, v klidu, po jídle).
|