Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly: Porovnání verzí

Největší komunita žila a pracovala v provincii [[Benguela]], ve střední Angole. Šlo o průměrně o 65 - 85 československých občanů a jejich rodinných příslušníků, kteří se podíleli na obnově provozu závodu na výrobu [[papír]]u a celulózy, práci ve zdravotním středisku a práci v elektrorozvodně v obci [[Alto Catumbela]].

Právě z tohoto případu zná většina [[Čech]]ů hnutí UNITA. Protože 12. března 1983 po páté ráno zaútočilo komando složené ze dvou špičkových jednotek UNITA na obec Alto Catumbela a zajalo všech 66 československých občanů (28 expertů, 1 lékařku, 2 zdravotní sestry, 14 manželek odborníků a 21 dětí). Po několikněkolika letech vyšlo najevo, že velitel zásahu neměl žádné informace o cizincích ve městě, podle předchozích zpráv se zde mělo nacházet pouze několik bělochů. UNITA se rozhodla přesunout zajaté Čechoslováky na jih země. [[MPLA]] spolu s angolskou a kubánskou armádou chtěli na konvoj převážející československé občany zaútočit bez ohledu na fakt, že jsou převáženi neutrální civilisté. Útoku zabránil po konzultacích s Moskvou a Prahou [[Raul Castro]], který dal příkaz se stáhnout a sledovat kolonu. [[Jonas Savimbi]] prohlásil, že dá zajatce zabít, pokud nepřátelské jednotky nepřestanou na konvoj UNITA dotírat. Následně zajatci vyrazili na tříměsíční cestu severovýchodním směrem, při které ušli pěšky 1 320 km a dalších cca 1 500 km strávili na korbách dvou nákladních aut. Po 111 dnech únosci propustili ženy, děti a 7 nemocných mužů. Zbytek 20 zajatců dorazil do [[Československá socialistická republika|ČSSR]] 23. června [[1984]].