New York (stát): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry za použití AWB
m narovnání přesměrování
Řádek 83:
Od roku [[1900]] byl New York nejbohatším a nejlidnatějším státem. Došlo ke spojení pěti částí [[New York|New York city]] ([[Manhattan]], [[Bronx]], [[Brooklyn]], [[Staten Island]] a [[Queens]]) do jednoho města.
V tomto období se staly symbolem města [[mrakodrap]]y. První nejvyšší budovou na světě v NYC byla [[Woolworth Building]] postavená v roce [[1913]].<ref name="WDL">{{cite web |url = http://www.wdl.org/en/item/11376/ |title = Study for Woolworth Building, New York |website = [[World Digital Library]] |date = 1910-12-10 |accessdate = 2013-07-25 }}</ref> Ta byla překonána budovou na [[40 Wall Street]] v roce [[1930]], která byla ve stejném roce překonána [[Chrysler Building]]. V roce [[1931]] byla postavená [[Empire State Building]], která byla nejvyšší budovou světa do roku [[1972]], kdy byly na [[Lower Manhattan]]u postaveny dvě věže [[World Trade Center]]. V roce [[1974]] byla v [[Chicago|Chicagu]] postavena [[Sears Tower]], která byla [[Seznam nejvyšších budov světa|nejvyšší stavbou světa]] až do roku [[1998]].
Ekonomika New Yorku prudce rostla během [[1920-19291920–1929|dvacátých let]] (tzv. období ''Roaring Twenties''), ale byla těžce zasažena [[Velká hospodářská krize|Velkou krizí]], která začala [[Krach na newyorské burze|krachem na Wall Street]] v roce [[1929]]. [[Franklin Delano Roosevelt]], jež byl v roce [[1928]] zvolen guvernérem, musel čelit 25% nárůstu [[nezaměstnanost]]i v New Yorku. Jeho dočasný program ''Emergency Relief Agency'', vytvořený v roce [[1931]] byl prvním ''work relief'' programem v zemi a ovlivnil [[Federal Emergency Relief Administration]].
Franklin Delano Roosevelt byl zvolen prezidentem v roce [[1932]], protože slíbil rozšířit svůj New Yorský program do celé země pomocí reformě ekonomického a sociálního programu [[New Deal]].
V roce 1932 [[Lake Placid]] hostilo [[Zimní olympijské hry 1932|III. zimní olympijské hry]].
Řádek 89:
==== Druhá světová válka ====
Stát New York opět dodával nejvíce zdrojů ze všech [[Státy USA|amerických států]], počet obětí byl 31 215. [[Druhá světová válka]] byla poslední průmyslovou érou, od té doby se hospodářství přesunulo směrem k produkci [[Služba|služeb]]. Firmy se přesunovaly na západ a jih hledajíc nižší [[daně]], nižší [[náklad]]y a pracovníky, kteří nejsou sdružení v [[odbory|odborech]]. Přibývalo příslušníků [[Střední třída|střední třídy]], která tvořila předměstí, např. [[Long Island]]. Rozvoj [[Automobilový průmysl|automobilového průmyslu]] toto urychlil.
Velká města přestala růst kolem roku [[1950]]. Růst pokračoval pouze v New Yorku v [[1980-19891980–1989|80. letech]]. Populace [[Buffalo (New York)|Buffala]] se zmenšila mezi lety [[1950]] až [[2000]] na polovinu. Populace mezi [[1970-19791970–1979|70.]] a [[1980-19891980–1989|80. lety]] poprvé klesala. [[Kalifornie]] a [[Texas]] se staly lidnatějšími než New York.
 
==== Poslední dekády 20. století ====
Řádek 100:
 
=== Etnické skupiny ===
* 67,1 % [[Demografie Spojených států amerických|Běloši]]
* 15,3 % [[Demografie Spojených států amerických|Černoši]]
* 0,4 % [[Demografie Spojených států amerických|Indiáni]]
* 6,7 % [[Demografie Spojených států amerických|Asiaté]]
* 9,0 % jiná rasa
* 1,5 % dvě nebo více ras
 
Obyvatelé [[Demografie Spojených států amerických|hispánského]] původu, bez ohledu na rasu, tvořili 16,2 % populace.
 
=== Náboženství ===
[[Křesťanství|křesťané]] 77 % ([[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 38 %, [[protestanti]] 30 %), [[židé]] 5 %, islám 3 %, jiná náboženství 2 %, bez vyznání 13 %
 
== Politika ==