Koupě Louisiany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava slovakismů
m narovnání přesměrování
Řádek 49:
 
== Pozadí ==
Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených států a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku". [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[ApalačskéAppalačské horypohoří|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsaly [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli tedy využívat přístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabák, drůbeží maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] celé řeky [[Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšího USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>
 
[[Napoleon Bonaparte]] získal Louisianu pro Francii v roku [[1800]] na základě [[Smlouva|Smlouvy]] z San Ildefonso, poté, co území bylo španělskou kolonií od roku [[1762]]. Smlouva z San Ildefonso byla ale držena v [[tajnosti]]. Louisiana formálně zůstávala pod španělskou kontrolou až do odevzdání moci francouzským orgánům dne 30. listopadu [[1803]], jenom tři týdny před postoupení území [[Spojené státy americké|Spojeným státům]].
Řádek 67:
V roce [[1803]], Pierre Samuel du Pont de Nemours, francouzský [[šlechtic]], na základě žádosti Jeffersona, začal vyjednávat s Francií. Du Pont bydlel ve Spojených státech a měl úzké vztahy s Jeffersonem a s prominentními politiky [[Francie]]. Byl zaangažován v zákulisní diplomacii s Napoleonem Jeffersonovým jménem a během návštěvy Francie vznikla myšlenka daleko větší koupě území Louisiany, jako způsobu vyhnout se konfliktu mezi [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]em a Spojenými státy v severní Americe.<ref>Duke, Marc; ''The du Ponts: Portrait of a Dynasty'', pp. 77–83, Saturday Review Press, 1977 ISBN 0841504296</ref>
Jeffersonovi se nelíbila myšlenka koupit Louisianu od Francie, protože to mohlo vyvolat dojem, že Francie má právo pobývat v Louisianě. Jefferson věřil, že americký [[prezident]] nemá [[pravomoc]] na to, aby uskutečnil takový obchod: článek, o který by se mohl opřít, neobsahovala ani [[Ústava Spojených států amerických|americká ústava]]. Byl též názoru, že kdyby Louisianu koupil, státy [[Unie]] by tím ztratily svá práva a federální vláda by měla zvýšenou výkonní moc. Na druhé straně byl si vědom nebezpečí, které potenciální přítomnost [[Francie]] v regionu mohla znamenat a byl připraven jít do války s cílem zabránit silné francouzské přítomnosti v regionu.
 
[[Soubor:Cabildo.jpg|thumb|200px|right|Cabildo v New Orleansu, budova, kde bylo slavnostně předáno území části Louisiany Spojeným státům]]