Sklobeton: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 13 lety
m
Odstranění linku na rozcestník Karlovo náměstí s použitím robota
m (upresneni pahylu na {{Architektonický pahýl}})
m (Odstranění linku na rozcestník Karlovo náměstí s použitím robota)
==Sklobetonové konstrukce==
===Nosné===
Zde se sklobeton používá nejčastěji na zastropení prostor vyžadujících větší přístup denního světla.Příkladem mohou být stropy sklepních [[světlík]]ů, [[ateliér]]y, nebo [[pasáž]]e ([[Václavská pasáž]] na [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlově náměstí]] v [[Praha|Praze]]). Geometrický tvar zastropení může být charakteru rovinné desky nebo křivky ([[kruhový oblouk]] - [[klenba]], [[parabolický oblouk]],atd. Po stavebně-technické stránce jsou obvyklé dvě varianty těchto stropů. První je varianta s rovným podhledem, kdy nosné trámy lícují na vnějším i vnitřním povrchu stropu se skleněnými tvarovkami. U tohoto druhu se zpravidla používají duté tvarovky. Druhou možností je sklobetonový strop s viditelnými trámy. Tento se z hlediska statického působení neliší od typu prvního. Rozdíl spočívá v tom, že na vnitřní straně stropu nosné trámy přesahují skleněné tvarovky. U této varianty se používají hlavně tvarovky, které nejsou uzavřené, tj. nemají vzduchovou dutinu. Dle statického působení můžeme rozlišit tyto stropy na tzv. jednosměrně nebo obousměrně pnuté. U jednosměrného systému jsou nosná žebra vedena pouze v jednom směru (vždy v tom půdorysně kratším). Žebra vedoucí v druhém směru tedy nejsou nosné a jejich únosnost se při návrhu nezohlednuje. U obousměrného systému se vedou nosná žebra v obouch směrech. Tento druhý systém se používá k zastropení půdorysů o poměrech rozměrů cca 1:1,5.
===Nenosné===
I zde našly sklobetonové konstrukce své uplatnění. Používají se zejména jako [[příčka|příčky]] a výplně otvorů. Je třeba zdůraznit že tyto typy prvků nesmějí být přímo zatíženy! Příčky se staví z uzavřených dutých tvárnic, u starších objektů se můžeme setkat i s plnými. Tvárnice se kladou na sebe a do ložných spár se vkládá ocelová výztuž (může být betonářská nebo pásková). Celá příčka se musí ukotvit do přiléhajícího zdiva. Toto se provádí dvěma způsoby. První z nich spočívá ve vysekání drážky do zdiva, hluboké min. 25mm. Při stavbě příčky se pak provádí betonový rám šířky min. 50mm, který je vyztužen [[betonářksá ocel|betonářskou ocelí]]. Tento rám je v drážce uložen do pružné vložky( drážka je „vystlána“ např.plstí).Druhým řešením je ukotvení příčky do ocelového [[U profil]]u, který se upevní k nosným stěnám, nejlépe nastřelením.Tohoto způsobu se využije zejména při kotvení do železobetonových stěn. U příček vyšších než 3 metry se dělí příčka železobetonovým trámem. Příčky o o velké ploše se dělí dilatačními spárami na plochy o velikosti cca 12 m čtverečních. Pro výplně otvorů platí stejné zásady jako pro příčky a provádějí se stejně. U otvorů oddělujících vnitřní a vnější prostory se zásadně používají duté tvarovky, kvůly tepelnému odporu. Velká technologická a staveništní pracnost vedla u nenosných sklobetonových prvků k jejich prefabrikaci. [[Prefabrikát]]y se používají většinou jako výplně otvorů(spíše okna). vyrábějí se v modulových rozměrech a do stavby jsou montována pomocí zdvihací techniky, např. [[autojeřáb]]u.
74 638

editací