Filippo Brunelleschi: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
m Editace uživatele 195.113.221.178 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Marek Koudelka
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Bunelleschi.jpg|thumb|Socha Filippa Brunelleschiho <br />u florentské katedrály Santa Maria del Fiore]]
'''Filippo Brunelleschi''' ([[1377]] – [[15. duben|15.dubna]] [[1446]] Florencie) byl významný [[Itálie|italský]] architekt, který je považován za průkopníka nového, [[Renesance|renesančního]] architektonického stylu. Společně se svými druhy malířem [[Masaccio|Masacciem]] a sochařem [[Donatello|Donatellem]] tvoří tak zvanou velkou trojku [[Florencie|florentské]] renesance.ˇ
 
Řádek 5 ⟶ 4:
Brunelleschi byl všestranně nadaným umělcem, především sochařem a architektem. Roku [[1401]] se například zúčastnil soutěže na vytvoření severních dveří Baptisteria San Giovanni ve Florencii, k níž bylo vyzváno sedm vesměs mladých sochařů. Všichni účastníci soutěže dostali stejné zadání vytvořit kachli pro výplň dveří na námět obětování Izáka Abrahámem. Brunelleschi toto téma pojal již opravdu renesančně a humanisticky - anděl musí Abrahámovu ruku doslova strhnout, aby mu zabránil v činu. V díle je patrná jistá dramatičnost. Další významný účastník soutěže [[Lorenzo Ghiberti]] zobrazil obětování ještě pod vlivem gotického sochařství v náznacích - anděl zastavuje Abrahama pouhým gestem. Porota vybrala za vítěze soutěže Bruneleschiho i Ghibertiho a požádala je, aby pracovali společně. To však rozzlobilo prchlivého a nedůtklivého Bruneleschiho natolik, že se této zakázky vzdal a odjel do Říma studovat antickou architekturu. Ukázkovou kachli věnoval Cosimovi Medicimu.
 
Společně se svým přítelem [[Donatello|Donatellem]] studoval Bruneleschi v [[Řím]]ě [[Starověk|antické]] památky. Na základě studia děl antických autorů [[Eukleidés|Euklida]] a [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] objevil a začal používat pravidla lineární perspektivy a je považován za jejího objevitele. Ve svém díle však neusiloval pouze o napodobení antických staveb, jak se mnohdy tvrdí, a při stavbě kopule florentského dómu nepostupoval metodami stavitelů starověkého Řecka nebo Říma. Podobnost této stavby a římského [[Pantheon]]u se týká pouze vzhledu, nikoli stavební techniky. Bruneleschi se inspiroval rovněž prostředím, ze kterého pocházel, to znamená [[Románská architektura|románskou]] a [[gotika|gotickou]] architekturou [[Toskánsko|Toskánska]].Bruneleschi se postupně vzdal veškeré ostatní umělecké činnosti, aby se mohl věnovat architektuře. Roku [[1419]] zahájil stavbu florentského nalezince ('''''Ospedale degli Innocenti''''' - Špitál neviňátek), který je považován za [[manifest]] renesanční architektury. Je zde užito sloupového arkadového průčelí se sloupy s korintskými hlavicemi, nad něž byla umístěna antická římsa. Nejde však o napodobení antické architektury. Bruneleschi se při tvorbě špitálu inspiroval románským slohem Toskánska, neboť nikdy neměl v úmyslu přímo napodobovat antické stavby, jak se někdy uvádí. Jeho cílem bylo vytvořit nový architektonický sloh s volným použitím prvků klasické architektury, zároveň však vycházející z románské a gotické toskánské architektury, a docílit tak nového pojetí harmonie a krásy.
[[Soubor:FI innocenti.05.JPG|thumb|Ospedale degli innocenti, průčelí]]
[[Soubor:Claustre dels Homes de l'Hospital dels Innocents de Florència.JPG|thumb|left|Ospedale degli Innocenti, mužský klášter]]
Bruneleschi se postupně vzdal veškeré ostatní umělecké činnosti, aby se mohl věnovat architektuře. Roku [[1419]] zahájil stavbu florentského nalezince ('''''Ospedale degli Innocenti''''' - Špitál neviňátek), který je považován za [[manifest]] renesanční architektury. Je zde užito sloupového arkadového průčelí se sloupy s korintskými hlavicemi, nad něž byla umístěna antická římsa. Nejde však o napodobení antické architektury. Bruneleschi se při tvorbě špitálu inspiroval románským slohem Toskánska, neboť nikdy neměl v úmyslu přímo napodobovat antické stavby, jak se někdy uvádí. Jeho cílem bylo vytvořit nový architektonický sloh s volným použitím prvků klasické architektury, zároveň však vycházející z románské a gotické toskánské architektury, a docílit tak nového pojetí harmonie a krásy.
 
Mnoho let svého života zasvětil Bruneleschi stavbě grandiózní kupole chrámu [[Santa Maria del Fiore]] ve Florencii, když před tím zvítězil v první dobře popsané [[Architektonická soutěž|architektonické soutěži]] ([[1418]]). Úkol překlenout obrovský prostor mezi pilíři nové florentské katedrály zatím nedokázal nikdo vyřešit, proto nezbývalo, než vyprovokovat skryté schopnosti tvůrců [[Architektonická soutěž|soutěží]]. Bruneleschi zvítězil převratným řešením po technické i umělecké stránce a úkolu se ujal roku [[1420]]. Aby to jej dokázal realizovat, musel si mistrně osvojil technické vynálezy, které byly součástí gotické tradice (metody klenutí). Dvouplášťová osmiboká samonosná kopule byla vystavěna naprosto novátorským způsobem a je považována za zázrak stavební techniky. Kombinují se v ní dva druhy kleneb a byla vystavěna zcela bez lešení, zvenčí dovnitř, cihly byly pokládány ve tvaru rybí kosti. Dva pláště kupole jsou propojeny zdmi, které se rýsují jako bílá žebra. Výstavba kopule trvala až do roku [[1434]]. Architekt ji nikdy nespatřil v dnešní podobě. Po jeho smrti byla kopule ještě doplněna lucernou a zlatou koulí. Kopule zaklenula prostor téměř 42 m, který byl menší o pouhých 1,2 m než největší kopule světa, antický Pantheon.
 
[[Soubor:Florence italy duomo.jpg|left|thumb|Kupole katedrály Santa Maria del Fiore je jednou z nejvýznamnějších staveb Filippa Bruneleschiho]]
Současně pověřil [[Giovanni Medici]] Bruneleschiho výstavbou '''Staré sakristie''' v kostele '''San Lorenzo''', která stala rodinou a pohřební kaplí Medicejských (později zde byli pohřbeni otec a strýc Lorenza I. Nádherného). Brunelleschi tu vytvořil v letech [[1420]]–[[1428]]) mistrovské dílo rané renesance. Přestavbou hlavní lodi kostela San Lorenzo se architekt začal zabývat roku [[1423]]. Její interiér připomíná trojlodní raněkřesťanskou [[Bazilika|baziliku]], v níž se opakuje sled oblouků a sloupů, který byl uplatněn již na portiku nalezince.