Hérakleitos: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 5 lety
m
m ({{NK ČR}} do externích odkazů (regex Matěj Suchánek))
m (→‎Dílo: linky)
Ke stylu je ještě třeba dodat, že nejde o poezii, nýbrž o prózu, v čemž jsou badatelé za jedno.<ref name="Kessidi" /> Lze však mít pochybnosti o tom, zda jde o ucelený text, ve kterém na sebe věty významově navazují; je možné, že spis je psán, jak píše Špaňár, "ve formě volných, přitom však umělecky stylizovaných gnóm, aforismů". Tato forma se v řecké literatuře objevuje, ale podle Špaňára není pravděpodobné, že by Hérakleitos takto napsal svůj spis, jelikož "je možné značnou část Hérakleitových zlomků uspořádat tak, aby byl přechod od myšlenky k myšlence hladký a logický"; tam, kde se vykazuje myšlenková uzavřenost jednotlivých výroků, jde pravděpodobně o básnický, archaický styl, který činí Hérakleitův jazyk originálním<ref name="Špaňár" /> a o kterém mluví například Suidás.<ref name="Suidás" />
 
Samotná kniha se nám (tak jako u jiných předsókratiků<ref>Edward Hussey: ''Presokratici''. Nakladatelství Petr Rezek, Praha, 1997. Překlad Martin Pokorný, ISBN 80-86027-07-4</ref>) nedochovala, ale množství autorů, kteří k ní přístup měli, z ní zachovali různé citáty, které shlukuje jako "přímé" zlomky,<ref name="Řeč o povaze bytí" /> a které představují menší polovinu,<ref name="Špaňár" /> podle Kratochvílova odhadu asi třetinu,<ref name="Potápěč" /> knihy. Autoři, kteří uchovali nejvíce jeho dnes dostupných "přímých" zlomků, jsou v pořadí od toho s největším počtem: [[Plútarchos]] z Chairóneie]], [[KleménsKléméns Alexandrijský]], [[Díogenés Laertios]], [[Hippolyt Římský]], [[Stobaios Ióannés Stobaios]] a [[Aristotelés]].<ref name="Potápěč" />
[[Soubor:Bramante heracleitus and democritus.jpeg|left|thumb|Donato Bramante, Hérakleitos (nalevo) – "Plačící filosof" a [[Démokritos]] (napravo) - "Smějící se filosof"; 1477]]