Starověká Alexandrie: Porovnání verzí

'''Starověká Alexandrie''' ([[starořečtina|řecky]] Ἀλεξάνδρεια της Αιγύπτου – ''Alexandreia tés Aigyptú'', [[latina|latinsky]] ''Alexandria ad Ægyptvm'', doslovně „Alexandrie u Egypta“) byla významná antická [[helénismus|helénistická]] [[polis]] v [[severní Afrika|severní Africe]] na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] v nejzápadnější části [[nil]]ské [[Delta Nilu|delty]] přesně na místě současné [[Alexandrie]]. Byla založena v roce [[331 př. n. l.]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Makedonským]] jako první z mnoha stejnojmenných měst v průběhu jeho vojenského tažení; již kolem roku [[320 př. n. l.]] se stala hlavním městem [[ptolemaiovský Egypt|říše]] jeho nástupce v Egyptě [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia]] a díky cílenému úsilí všech pozdějších [[Ptolemaiovci|ptolemaiovských]] králů se jen několik generací po svém založení stala nejdůležitějším vědeckým, kulturním, obchodním a do jisté míry i politickým centrem celého helénistického světa. K jejímu věhlasu a jedinečné kulturní atmosféře výrazně přispívala nejen např. [[Hrobka Alexandra Velikého v Alexandrii|Alexandrova hrobka]], tamní slavné [[Músaion v Alexandrii|Músaion]] s proslulou [[alexandrijská knihovna|knihovnou]], [[Maják na ostrově Faru|faroský maják]] či všestranně se projevující nápadná okázalost tohoto nejhonosvějšíhonejhonosnějšího města helénistického světa, ale především skutečnost, že bez ohledu na řeckou kulturní dominanci byla místem skutečného setkávání nejrůznějších soudobých kulturních a duchovních proudů překračujícího národnostní tradice. Za jeden z jeho nejspecifičtějších a současnými badateli nejdiskutovanějších výsledků je pokládán myšlenkový směr [[hermetismus]]. Druhou stranou [[Multikulturalismus|multikulturního]] charakteru města ovšem byla značná výbušnost alexandrijského veřejného života se sklony ke konfliktům, nepokojům a násilnostem.

Ptolemaiovci, protože „na bojišti helénistického světa se v&nbsp;bitvě o&nbsp;prestiž a postavení používaly i jiné zbraně,&nbsp;… Alexandrii od samého počatkupočátku využívali jako výkladní skříň svého bohatství a slávy a zároveň jako nejdůležitější prostředek, jehož pomocí mohli nevojenskými prostředky soupeřit s&nbsp;[[diadochové|rivalirivaly]] a dokonce je předčit.“<ref>{{Citace sborníku