Wikipedie

Německá demokratická republika: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Historie: Mezery
Řádek 64:
V březnu 1949 byla schválena ústava sovětské okupační zóny, později Německé demokratické republiky. V září byla vyhlášena [[Německá spolková republika]], načež 7. října 1949, jako reakce na tento čin, byla vyhlášena se svolením sovětského vedení ''Německá demokratická republika''. Jejím první prezidentem se stal [[Wilhelm Pieck]], předsedou vlády Otto Grotewohl. Současně byla založena Národní fronta demokratického Německa sdružující všechny strany a masové organizace.
 
V říjnu 1950 se v NDR konaly volby. Byly nesvobodné ,<ref>http://is.muni.cz/th/143753/fss_b/bakalarska_prace-konecna_verze.txt</ref> obdobně jako v jiných socialistických státech se volila jednotná kandidátka, pro niž podle oficiálních výsledků hlasovalo 12&nbsp;088&nbsp;745&nbsp;oprávněných voličů<ref name="volby 50">[http://news.google.com/newspapers?nid=897&dat=19501016&id=mDlPAAAAIBAJ&sjid=BlADAAAAIBAJ&pg=4215,5514487 ''Prescott Evening Courier''], Prescot, Arizona, Monday, October 16 1950, zdroj [[Associated Press|AP]], zobrazeno na Google newspapers, přístup: 25.12.2013</ref> (99,6 %), hlasů proti a&nbsp;neplatných hlasů bylo 51&nbsp;187<ref name="volby 50" />, což představovalo 0,4 %. Z&nbsp;voleb vzešla nová vláda a výrazně obměněny byly také vlády zemské. Voliči mohli hlasovat buď pro jednotnou kandidátku nebo hlasovací lístek, již ale bez jakéhokoliv utajení, přeškrtnout, čehož důsledkem bylo vystavení perzekuce ze strany režimu v podobě ztráty zaměstnání, vyhození ze školy a sledování státní bezpečností ([[Stasi]]).<ref>{{Citace monografie| příjmení = Sebestyen
| jméno = Victor
| odkaz na autora =
Řádek 81:
Rok [[1956]] byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena [[Nationale Volksarmee|Národní lidová armáda NDR]] (NVA) jako reakce na založení a vstup [[Bundeswehr]]u do [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Na počátku 60. let byla NDR postavena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části - [[východní Berlín|východní]] a [[západní Berlín|západní]]. Vedení státu se na nátlak z ostatních socialistických států rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13. srpna [[1961]] obsadila [[Volkspolizei]] a [[Nationale Volksarmee|NVA]] hranice mezi [[Západní Berlín|Západním]] a [[Východní Berlín|východním Berlínem]]. Důvodem k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ.
 
Hospodářské těžkosti socialistického tábora z let [[1960]] až [[1963]] vedly k zavedení revoluční [[Nová ekonomická politika|Nové ekonomické politiky]], která přinesla výrazné pozvednutí životní úrovně. S demokratizací systému v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] v roce [[1968]] nastala u většiny komunistických stran obava, aby se tyto snahy nerozšířily i do jejich republik. Proto v červenci 1968 poslalo vedení SED a dalších čtyř komunistických stran varovný tzv. Varšavský dopis československému vedení. I přes varování ale změny pokračovaly, a proto bylo rozhodnuto o vojenské intervenci. [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Vpádu do ČSSR]] se zúčastňilozúčastnilo pět zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], také NDR. Po dvou měsících pobytu se vojska čtyř zemí stáhla zpět na své území, kromě vojska [[Sovětský svaz|SSSR]].
Roku [[1973]] byl odvolán dosavadní generální tajemník SED Walter Ulbricht pro svůj vysoký věk a obstarožní názory. Na jeho místo nastoupil [[Erich Honecker]].
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Německá_demokratická_republika“