Občanství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Shrnula jsem, co to je pojem státní občanství. Uvedla jsem historii tohoto pojmu, jeho zakotvení v právu a jak se takové státní občanství nabývá a pozbývá. Co se zdrojů týče využila jsem autory Pavlíčka, Filipa, Ústavu ČR A LZPS. značka: editace z Vizuálního editoru |
Editace zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Občanství''' je časově relativně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu. Státní občanství je jedním z hlavních znaků moderního státu. Žádný stát nemůže existovat, aniž by měl své občany. Tento právní svazek mezi občanem a státem je zpravidla proti vůli fyzické osoby nezrušitelný a na jeho základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti (závazky), které tak určují i obsah státního občanství.<ref>{{Citace monografie|PAVLÍČEK a kol., Ústavní právo a státověda, 1. díl, Obecná státověda. Praha: Linde, 1998. ISBN 80-7201-141-3 = PAVLÍČEK a kol., Ústavní právo a státověda, 1. díl, Obecná státověda. Praha: Linde, 1998. ISBN 80-7201-141-3|příjmení = PAVLÍČEK a kol.|jméno = |titul = Ústavní právo a státověda, 1. díl, Obecná státověda|vydavatel = Linde|místo = Praha|rok = 1998|isbn = ISBN 80-7201-141-3}}</ref>
Tyto vzájemné vztahy jsou zejména právo fyzické osoby na ochranu ze strany státu a povinnosti občana jako věrnost státu, závazek k jeho obraně, výkon určitých funkcí a dodržování právních předpisů státu i mimo jeho území.
Pojem občanství bývá někdy ztotožňován s pojmem státní příslušnost, ale ten je obsahově širší, neboť do sebe zahrnuje i právnické osoby příslušné k danému státu.<ref>{{Citace monografie|poznámka = PAVLÍČEK a kol. ref. 1}}</ref>
== Historie ==
Ve starověkém Římě bychom pod slovem občanství nalezli pojem status civitatis<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/status-civitatis-lat|url = }}</ref>, v českých dějinách by to byl inkolát<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/inkolat|url = }}</ref>. Současný pojem občanství vznikl ze 3. stavu (měšťanstva) během Velké Francouzské revoluce. Státní občanství v moderním slova smyslu, obdobně jako konstitucionalismus<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konstitucionalismus|url = }}</ref>, politické strany či práva a svobody jednotlivce, se zformovalo v době buržoazních revolucí, kdy se formuje i to, co označujeme jako moderní stát. Za dob nevolnictví nebyl umožněn svobodný pohyb osob, a proto se tehdy uplatňovala zásada ius soli<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ius-soli|url = }}</ref>.
Až Ústava Francie z roku 1791 a později Code Napoleon (občanský zákoník) obnovují zásadu ius sanguinis, když zavádí pojem občanství místo poddanství (termín poddanství nebyl vhodný pro vyjádření rovnosti před zákonem, což byl jeden ze základů vytvářející se občanské společnosti a osvícenských myšlenek).<ref>{{Citace monografie|příjmení = FILIP|jméno = Jan|titul = Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva.|vydavatel = Masarykova univerzita|místo = Brno|rok = 2004|isbn = ISBN 80-210-2592-1}}</ref>
== Rozměr státního občanství v právu ==
Řádek 22:
* Mezinárodního veřejného - smlouvy s jinými státy o dvojím občanství, právo na diplomatickou ochranu
* Mezinárodního soukromého – státní občanství funguje jako hraniční ukazatel<ref>{{Citace monografie|poznámka = FILIP, Jan. ref. 7}}</ref>
== Typy fyzických osob ve státě ==
Řádek 31:
2. Cizinec - má tentýž poměr jako státní občan, avšak k jinému státu, platí pro něj cizinecký režim, řídí se cizineckým právem
3. Bezdomovec - je bez státoobčanského poměru k jakémukoli státu (apatridé)<ref>{{Citace monografie|poznámka = PAVLÍČEK a kol. ref. 1}}</ref>
== Problém bipolitismu a apatrismu ==
Řádek 42:
Apatridy se například stávají děti apatridů narozené na území státu, který svojí právní úpravu státního občanství staví výlučně na principu ius sanguinis a děti tak nezískají občanství podle práva žádného státu. Nad apatridy není vykonávána diplomatická ochrana, mohou být vyhoštěni, nebo jim nemusí být povolen vstup na území státu.
Oba tyto jevy se považují za nežádoucí.<ref>{{Citace monografie|poznámka = FILIP, Jan. ref. 7}}</ref>
== Právní úprava občanství v ČR ==
Řádek 60:
* <u>Zákon o státním občanství některých bývalých československých státních občanů 193/1999 Sb.</u>
Jak Ústava ČR, tak Listina, oba dokumenty pracují s pojmem občanství jako s pojmem hotovým. Definici pojmu však provedl až Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu z 13. září 1994 a charakterizoval jej jako: časově relativně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu. Tím je řečeno zejména, že státní občanství je regulováno právním řádem jednotlivého státu – vzniká, trvá i zaniká na základě práva.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = AION. zakonyprolidi.cz [online]. ©2010-2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://zakonyprolidi.cz|url = }}</ref>
== Občanská práva a povinnosti ==
Tato příslušnost je spojena s [[občanská práva|občanskými právy]] a povinnostmi, které jsou vyhrazeny pouze občanům. Mezi občanská práva patří zejména právo pobytu, právo na ochranu nebo právo na účast na správě věcí veřejných, mezi občanské povinnosti patří svou povahou zejména povinnost platit [[daň|daně]] (třebaže se zpravidla vztahuje i na neobčany), a mnohdy i další povinnosti (závazek k obraně státu, volební povinnost, účast v soudní porotě atd.). Je také možné přiznat někomu všechna či některá občanská práva bez přidělení státní příslušnosti.<ref>{{Citace monografie|poznámka = PAVLÍČEK a kol. ref. 1}}</ref>
== Získání státního občanství ==
Řádek 77:
3. Opcí
Opcí se rozumí právo volby mezi dvěma či více státními občanstvími. Nejčastěji se používá při změně suveréna státního území. V případě okupace či anexe cizího státu, je nutno považovat nové vynucené státní občanství okupujícího státu za neplatné.<ref>{{Citace monografie|poznámka = FILIP, Jan. ref. 7}}</ref>
== Získání státního občanství v ČR ==
Řádek 112:
* Prokáže znalost úředního jazyka (českého)
* Plní povinnosti vyplývající ze zvláštních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky
Státní občanství uděluje Ministerstvo vnitra ČR. Žádost se podává u úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Fyzická osoba, které bylo uděleno státní občanství ČR, nabývá tohoto občanství dnem složení státoobčanského slibu.<ref>{{Citace monografie|poznámka = PAVLÍČEK a kol. ref. 1}}</ref>
==
Pozbytí občanství se nazývá expatriace. Ztrati státní občanství tedy můžeme např. nabytím cizího státního občanství i na vlastní žádost, sňatkem, propuštěním ze státního svazku, prohlášením nabytí státního občanství za neplatné apod. Čl. 15 Všeobecné deklarace lidských práv přijatý Valným shromážděním OSN 10. 12. 1948 stanovuje, že nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. To přináší významnou garanci státoobčanského statusu.<ref>{{Citace monografie|poznámka = FILIP, Jan. ref. 7}}</ref>
== Zánik státního občanství v ČR ==
<u>1. Prohlášením</u>
Státní občan ČR, který se zdržuje v cizině a současné je státním občanem cizího státu, může nejdříve dnem, kdy dosáhne zletilosti prohlásit před zastupitelským úřadem, že se vzdává státního občanství ČR. Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do svého prohlášení zahrnout i dítě, které je státním občanem ČR a současně občanem cizího státu.
<u>2. Nabytím cizího státního občanství</u>
Státní občan České republiky pozbývá státní občanství České republiky okamžikem, kdy na vlastní žádost nabyl cizí státní občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením. Pozbytí státního občanství ČR okamžikem nabytí cizího státního občanství na vlastní žádost nelze ztotožňovat se zbavením státního občanství, připuštěným zákony československého státu v letech 1949 – 1990; nelze je ztotožňovat s volbou občanství SR ve zvláštním režimu po zániku ČSFR.<ref>{{Citace monografie|poznámka = PAVLÍČEK a kol. ref 1}}</ref>
== Doklady o státním občanství ==
* Občanský průkaz
* Cestovní doklad
* Osvědčení, popřípadě potvrzení o státním občanství ČR
== Mezinárodní smlouvy vztahující se k úpravě státního občanství ==
* Evropská úmluva o státním občanství č. 76/2004 Sb. m. s.
* Úmluva o státním občanství vdaných žen č. 72/1962 Sb.
* Úmluva o omezení případů bezdomovectví č. 43/2002 Sb.
* Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
* Úmluva o právní postavení osob bez státní příslušnosti
Dle článku 10 Ústavy mají mezinárodní smlouvy v případě rozporu aplikační přednost před vnitrostátním právem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = AION. zakonyprolidi.cz [online]. ©2010-2014 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z: http://zakonyprolidi.cz|url = }}</ref>
== Odkazy ==
| |||