Wikipedie

Vyhoštění: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rozšířila jsem text ještě o výkon trestu vyhoštění.
Repetent (diskuse | příspěvky)
162 editací
úprava, odkazy, sekce, duplicita
Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Správní vyhoštění]]}}
'''Vyhoštění''' je [[trest]] podle českého [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoníku]], který může postihnout pouze [[cizinec|cizince]]. Vztahuje se vždy na celé území [[Česko|České republiky]] a jeho účelem je zabránit [[pachatel]]i v páchání další trestné činnosti na tomto území vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem. Trest vyhoštění je možné uložit samostatně, a to v souladu s § 28 v případě, že vzhledem k povaze a závažnosti trestního činu a osobě a povaze pachatele není uložení jiného trestu třeba. Trest vyhoštění je možné uložit i vedle jiného trestu.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Epravo.cz|titul = Vyhoštění a zákaz pobytu|datum vydání = 2002-03-14|url = http://www.epravo.cz/top/clanky/vyhosteni-a-zakaz-pobytu-16040.html}}</ref>
 
== Trest nelze uložit ==
'''Trest vyhoštění soud neuloží, pokud:<ref>§ 80 zákona ze dne 8. ledna 2009, č. 40/2009, [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] (dále jen „trestní zákoník“)</ref>'''
 
a) se nepodařilo zjistit [[státní příslušnost]] pachatele
 
b) pachateli byl udělen [[azyl]] nebo doplňková ochrana podle jiného právního předpisu,
 
c) pachatel má na území České republiky povolen [[trvalý pobyt]], má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin,
 
d) hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji [[Lidská rasa|rasu]], příslušnost k etnické skupině, [[národnost]], příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění vystavilo pachatele [[mučení]] či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu,
 
e) pachatel je občanem [[Evropská unie|Evropské unie]] nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku,
 
f) pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území České republiky, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu, nebo
Řádek 18 ⟶ 19:
g) pachatelem je dítě, které je občanem Evropské unie, ledaže by vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu.
 
Uložit jej lze buď na dobu určitou od jednoho roku do deseti let, po jejímž uplynutí se [[odsouzený]] může opět do České republiky vrátit, anebo na dobu neurčitou, tedy natrvalo. Při rozhodování o délce trvání trestu soud přihlíží ke stupni [[Společenská škodlivost|společenské nebezpečnosti]] trestného činu, možnostem nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu.  
 
'''Podmínkami== Podmínky pro upuštění od výkonu trestu vyhoštění '''==
Podmínkami se zabývá zákon č. 141/1961 Sb., [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]]. Od výkonu trestu vyhoštění, upustí, pokud po vyhlášení [[Rozsudek|rozsudku trestu vyhoštění]] nastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění uložit nejde.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = § 350h, odst. 1, zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů}}</ref> Trestní řád počítá s možností, že by tato situace mohla nastat i po vynesení konečného rozsudku, tedy že by cizinec například získal české státní občanství po vynesení rozsudku o jeho trestním vyhoštění. Tedy ve chvíli, kdy je rozsudek v rozporu s [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]], kdy podle článku 14 „občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.“<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = člČl. 14, odst. 4, [[Listina základních práv a svobod}}|Listiny základních práv a svobod]]</ref>▼
 
▲Podmínkami se zabývá zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád. Od výkonu trestu vyhoštění, upustí, pokud po vyhlášení rozsudku trestu vyhoštění nastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění uložit nejde.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = § 350h, odst. 1, zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů}}</ref> Trestní řád počítá s možností, že by tato situace mohla nastat i po vynesení konečného rozsudku, tedy že by cizinec například získal české státní občanství po vynesení rozsudku o jeho trestním vyhoštění. Tedy ve chvíli, kdy je rozsudek v rozporu s Listinou základních práv a svobod, kdy podle článku 14 „občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.“<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = čl. 14, odst. 4, Listina základních práv a svobod}}</ref>
 
Od výkonu trestu vyhoštění je nutné podle Listiny základních práv a svobod ustoupit, pokud se v zemi, kam má být pachatel vyhoštěn, změní politické poměry a odsouzený by mohl být pronásledován například za své náboženské smýšlení.
 
Od výkonu trestu se tedy ustupuje, pokud po vyhlášení rozsudku nastaly skutečnosti, pro které trest vyhoštění nelze uložit.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = § 350h, odst. 1, zákonzákona č. 141/1961 Sb., [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád,]] ve(dále zněníjen pozdějších„trestní předpisů}}řád“)</ref>
 
'''Výkon trestu vyhoštění''' ▼
 
[[Soud]] při uložení trestu, kam má být odsouzený vyhoštěn, realizace trestu je totiž plně v rukou [[Policie České republiky]]. Soud ji pouze vyrozumí o nabytí [[právní moc]]i rozhodnutí, kterým bylo vyhoštění uloženo, stejně jako odsouzeného vyzve, aby z České republiky neprodleně vycestoval. Může mu ale také poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání nutných záležitostí. Pokud by však hrozilo, že se bude skrývat, může být vzat do tzv. [[vazba (právo)|vyhošťovací vazby]].<ref>§ 350b a § 350c zákona ze dne 29. listopadu 1961, č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ([[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]])</ref> Jestliže by se odsouzený po vyhoštění vrátil a během trestu se zdržoval na českém území, šlo by o trestný čin ''Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání''.<ref>§ 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku</ref> ▼
 
Podle zákona § 350b
 
a) Jakmile bude mít rozsudek právní moc, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a vyzve zároveň odsouzeného, aby z České republiky neprodleně vycestoval.
 
b) Nehrozí-li obava, že odsouzený, který je na svobodě, se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může mu předseda senátu poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jeho záležitostí. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci.
 
c) Lhůtu uvedenou v odstavci 2 může předseda senátu na žádost odsouzeného i opakovaně prodloužit, nejdéle však na 180 dnů ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, jestliže odsouzený prokáže, že učinil všechny úkony potřebné k obstarání cestovních dokladů a dalších náležitostí potřebných k vycestování, avšak dosud nemůže z České republiky vycestovat.
 
d) Požádal-li odsouzený k trestu vyhoštění o udělení mezinárodní ochrany a nejde-li o žádost zcela zjevně nedůvodnou, předseda senátu na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti odloží výkon trestu vyhoštění. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k řízení o udělení mezinárodní ochrany. Mohlo by jít o upuštění z výkonu trestu podle 14. článku Listiny základních práv a svobod.
 
e) Byla-li odsouzenému k trestu vyhoštění udělena doplňková ochrana nebo zvláštní ochrana a pomoc podle zvláštního právního předpisu, předseda senátu odloží výkon trestu vyhoštění na dobu jejího udělení. O odložení výkonu trestu vyhoštění z tohoto důvodu předseda senátu vyrozumí orgán příslušný k udělení doplňkové ochrany nebo orgán příslušný k poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního právního předpisu a zároveň je požádá, aby mu neprodleně oznámily skutečnost, že doplňková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla odňata nebo že poskytování zvláštní ochrany a pomoci bylo ukončeno.
 
f) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je přípustná stížnost podaná do tří dnů od vynesení rozsudku.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://zakony.kurzy.cz/141-1961-trestni-rad/paragraf-350b/}}</ref>
 
▲'''== Výkon trestu vyhoštění''' ==
'''Správní vyhoštění''' ▼
▲[[Soud]] při uložení trestu, kam má být odsouzený vyhoštěn, realizace trestu je totiž plně v rukou [[Policie České republiky]]. Soud ji pouze vyrozumí o nabytí [[právní moc]]i rozhodnutí, kterým bylo vyhoštění uloženo, stejně jako odsouzeného vyzve, aby z České republiky neprodleně vycestoval. Může mu ale také poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání nutných záležitostí. Pokud by však hrozilo, že se bude skrývat, může být vzat do tzv. [[vazba (právo)|vyhošťovací vazby]].<ref>§ 350b a § 350c zákonatrestního ze dne 29. listopadu 1961, č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ([[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]])řádu</ref> Jestliže by se odsouzený po vyhoštění vrátil a během trestu se zdržoval na českém území, šlo by o trestný čin ''Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání''.<ref>§ 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku</ref>
 
▲'''== Správní vyhoštění''' ==
Kromě tohoto trestu existuje ještě podobné administrativní opatření, tzv. [[správní vyhoštění]]<ref>§ 118–123a zákona ze dne 30. listopadu 1999, č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů</ref>. Mluvíme zde o situaci, kdy forma zákazu nemusí mít povahu trestu. Správní vyhoštění je vymezené zákonem č. 326/1999 Sb. a nedobrovolně ukončuje pobyt cizince na území České republiky a zároveň stanovuje dobu, po kterou bez splnění zákonem výslovně stanovených podmínek nesmí cizinec na území České republiky vstoupit.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění
pozdějšíchKromě předpisů}}tohoto trestu existuje ještě podobné administrativní opatření, tzv. [[správní vyhoštění]].<ref>§ 118–123a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů</ref> Mluvíme zde o situaci, kdy forma zákazu nemusí mít povahu trestu. Správní vyhoštění je vymezené zákonem č. 326/1999 Sb. a nedobrovolně ukončuje pobyt cizince na území České republiky a zároveň stanovuje dobu, po kterou bez splnění zákonem výslovně stanovených podmínek nesmí cizinec na území České republiky vstoupit. To může postihnout pouze cizince, protože pro [[státní občanství České republiky|české občany]] platí bezvýjimečná ústavní zásada svobodného vstupu na území státu a nemožnosti je k opuštění vlasti nutit.<ref>Čl. 14 odst. 4 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]</ref>
 
==Odkazy==
Řádek 56 ⟶ 39:
=== Související články ===
* [[Expatriace]]
* [[Správní vyhoštění]]
 
[[Kategorie:Tresty]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhoštění“