Panna Maria Sedmibolestná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Fagnes přesunul stránku Panna Marie Sedmibolestná na Panna Maria Sedmibolestná: v češtině tradičně Maria a ne Marie |
Opravy drobných nedokonalostí překladu ze slovenštiny. |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
'''Panna Maria Sedmibolestná''' je titul [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], který se vztahuje na její bolesti. V [[Katolická církev|katolické církvi]] je Panna
Mezi sedm bolestí Panny Marie patří:
Řádek 13:
Svátek Sedmibolestné Panny Marie, kterou papež [[Pavel VI.]] prohlásil v roce [[1966]] za hlavní patronku Slovenska, si Slovensko a katolická církev připomínají [[15. září]]. První zmínka o svátku Sedmibolestné Matky Boží pochází z roku [[1412]], kdy byl zmíněn na církevním sněmu v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Pro celou církev ho však ustanovil až papež [[Benedikt XIII.]] roku [[1727]] a zároveň povolil, aby se Panna Maria Bolestná uctívala jako patronka Slovenska. Její národní svatyní se stal šaštínský kostel, opředený mnoha zázraky na Mariinu přímluvu. Jeho dějiny sahají do roku [[1564]]. Papež Pavel VI. mu roku [[1964]] udělil titul [[bazilika minor|baziliky minor]].
Sedm je v biblické řeči symbolickým číslem a znamená plnost. Mariánští ctitelé jmenují alespoň sedm nejznámějších bolestí Matky Boží. První je proroctví Simeona, který jí na 40. den po narození Ježíše předpověděl těžkou budoucnost Božího Syna a také to, že "její vlastní duši pronikne meč". Podruhé
Slováci k ní odedávna přechovávali zvláštní úctu a důvěru v trápeních. Mešní texty ze svátku Panny Marie Sedmibolestné vyjadřují víru, že "ani teď nepřestává orodovat za nás a s mateřskou láskou se stará o bratry a sestry svého Syna".
Řádek 34:
* 1423 - první dosud známý záznam z Kolína, kde místní sněm zavedl svátek na odčinění urážek husitů vůči ukřižovanému Kristu a jeho Matce. Odtud se tento svátek rozšířil do celé Evropy pod různými jmény a s různými daty.
* 1482 - vlámský farář Jan Coundenberghe šíří úctu k sedmi bolestem. Současně se šíří Bratrstvo Sedmi bolestí Panny Marie, hned schválené a podporované papeži (Alexander VI. roku 1495).
* 1727 - Benedikt XII. situaci vyřešil, když tomuto svátku určil jméno - Svátek Panny Marie
Vedle tohoto svátku ve středověku vznikl i druhý svátek s tímto titulem, slavený v polovině září, rozšiřován zejména řádem Služebníků Panny Marie. Povolil ho [[Inocenc III.]]
Řádek 40:
* 1913 - [[Pius X.]] ustálil liturgickou reformou jako trvalý den svátku na 15. září.
* 1927 - Slovenští věřící na čele s biskupy podali žádost do Říma o povolení přidat v loretánských litaniích prosbu Matka Bolestná, oroduj za nás. Tuto však 8. dubna 1927 Kongregace obřadů zamítla. O dva týdny na příštím zasedání se rozhodlo pozitivně v tom smyslu, že se dovoluje přidat prosba: "Oroduj za nás, Matko Sedmibolestná", s odpovědí: "Abychom se stali hodni zaslíbení Kristových."
* 1964 - Pavel VI. z úcty Slováků k Matce Přebolestné prohlásil dekretem "Quam pulchra"
* 1976 - Kongregace pro svátosti a bohoslužbu schválila slovenská proprium liturgie hodin, ve kterém se tento svátek označuje jako ''Beatae Mariae, Patronae Slovaciae'', čili Blahoslavené Marie, patronky Slovenska.
| |||