Pečeť: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - externí odkaz, úzce zaměřený a nesouvisející obecně s heslem pečeť
m fixlinks
Řádek 34:
 
=== Pečetní látka ===
Pečetní [[látka]] musí být dostatečně [[pružnost|pružná]] a [[pevnost (fyzika)|pevná]] kvůli schopnosti otisknout do ní typář a otisk uchovat. V [[české země|českých zemích]] se používalo [[vosk]]u, na jih od [[Alpy|Alp]] se používaly [[bulaBula (pečeť)|buly]] (kvůli panujícím klimatickým podmínkám). Pečeti vycházejí také z místní tradice a místních zdrojů surovin (např. v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] byla jako nejstarší pečetní látka používána [[hlína]]) a také z ceny pečetních materiálů. Nejstarší hliněné otisky nalezneme již od [[4. tisíciletí př. n. l.]], v [[Arabové|arabském]] světě se hlína používala až do [[8. století|8. století našeho letopočtu]]. Původní pečetní vosk byl [[včelí vosk|včelí]] s různými příměsemi, od [[17. století]] dodnes se používá španělský [[pečetní lak]] (vosk s příměsí [[silice|silic]] a [[olej]]ů).
 
[[Barva]] pečetí může být různá, od přírodních přes červenou, zelenou po černou. Barva závisí na použitém přídavku do pečetního vosku. U černých vosků to byly [[saze]], u zelených [[měděnka]] a u červených pečetí [[rumělka]]. Barvení pečetí se objevuje od [[12. století]] v [[Anglie|Anglii]] a barva je prvním viditelným indikátorem významu vydavatele listiny. Nejcennější barvou je červená, poté následuje zelená, černá a přírodní. V této hierarchii lze nalézt také výjimky a to např. u [[Francie|francouzských]] králů, kteří pečetili své listiny zeleným pečetním voskem. [[královské město|Královská města]] zase používala vosku červeného na rozdíl od [[poddanské město|měst poddanských]], která pečetila zeleně. Černou barvou pečetila [[církev]], ve velké většině [[farář]]i, ale černý vosk používal také např. [[Velmistr (rytířské řády)|velmistr]] [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Další používanou pečetní látkou bylo nezkvašené [[pšenice|pšeničné]] [[těsto]] – tzv. '''oplatková pečeť''' (dává se pod kryt papíru). U úředních písemností, zejména v 19. století, se používalo tzv. '''slepé pečetění''' – otisk typáře do papíru.
Řádek 82:
== Typy pečetí ==
[[Soubor:Seal of Náchod town from 1570 (big).jpg|thumb|Typář pečeti města [[Náchod]]a z roku 1570]]
* '''Velká pečeť''' - v panovnických [[kancelář|kancelářích]] nazývaná také majestátní, jindy případně označovaná také jako ''sigillum maius'', ''magnum'', ''authenticum''. Považována za pečeť hlavní, z toho pramení její často velmi značné rozměry a okázalé grafické zpracování. Vyhrazena pro nejvýznamnější písemnosti trvalé platnosti a zvláštní závaznosti tzv. [[diplom|diplomům]]. Měly stejnou právní závaznost jako panovnické zlaté [[bulaBula (pečeť)|buly]] nebo papežské olověné buly.
 
* '''Menší pečeť''' - rovněž také ''sigillum minus'', ''parvum'', ''secretum''. Sloužila jako pečeť menší významové hodnoty a méně hodnotných písemností. S ní bylo pečetěno větší množství materiálu. Rovněž byla používána jako pečeť uzavřeně expedovaných písemnosti a jako pečeť zvláštních funkcí např. ''sigillum ad contractus'' (jednoduché úřední smlouvy), ''sigillum hereditatorum'' (dědické smlouvy).