Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 143 bajtů ,  před 5 lety
+obrázky
 
== Konstrukce ==
[[Soubor:Vertical panorama of the Mayakovskaya Metro Station.jpg|thumb|200px|Stanice Majakovskaja otevřená v roce 1938]]
=== Systém ===
Většina úseků jednotlivých tras vede pod zemí, některé krátké, převážně na okraji [[metropole]], jsou ale nadzemní (jedná se hlavně o [[most]]y přes řeky). [[Technologie]], jež byly při výstavbě použity, jsou podobné jako například [[Metro v Praze|v Praze]] nebo [[Metro v Kyjevě|v Kyjevě]] a v Moskvě samotné se vyvíjejí již od 30. let.
 
=== Stanice ===
[[Soubor:Moscow Metro escalator.jpg|thumb|Některé části sítě jsou založeny velmi hluboko pod zemí, někde až 90 m]]
 
[[Architektura|Architektonické]] ztvárnění stanic, hlavně těch nejstarších ze 30., 40. a 50. let [[20. století|minulého století]], odpovídá velmi honosnému stylu tehdejší doby. Stanice byly obkládány dekorativními kameny, jako je [[mramor]] či [[žula]], prostupy zdobily často [[mozaika|mozaiky]] či [[reliéf (sochařství)|reliéfy]]. Hlavními tématy bylo budování [[komunismus|komunismu]], ale též i [[zemědělství]], nebo obrana státu. Dnes je moskevské metro považováno za jednu z nejlepších ukázek architektury [[socialistický realismus|socialistického realismu]].
 
 
=== Eskalátory ===
[[Soubor:Park Pobedy Arbatsko-Pokrovskaya Line Moscow Metro escalator.jpg|thumb|Stanice Park Pobedy leží 84m pod zemí a má nejdelší eskalátory v Evropě]]
{{Viz též|Eskalátory v moskevském metru}}
Eskalátory jsou jedním z&nbsp;nejdůležitějších prvků Moskevského metra, fungují již od&nbsp;jeho začátku. V&nbsp;celé síti je jich celkem 544, jedná se o&nbsp;29 různých typů (pouze 50 % z&nbsp;nich ale vyhovuje současným náročným provozním podmínkám).<ref>[http://metro.molot.ru/escalator.shtml Informace oeskalátorech na stránce metro.molot.ru (rusky)]</ref> I proto také bývají eskalátory v&nbsp;nejstarších stanicích pod centrem města vyměňovány; [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] probíhají již od&nbsp;70. let [[20. století]], kdy byly zaváděny do stanic i v&nbsp;jiných zemích známé schody typu ET. V&nbsp;některých dalších stanicích však zatím ještě k&nbsp;výměně nedošlo; a to i&nbsp;přesto, že ty provozované jsou již více než 50 let staré<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=8sSLzwH7P00 Desetiminutové video o metru v Moskvě s ukázkou stáří některých eskalátorů]</ref> Rekonstrukce jsou časově velmi náročné; výměna znamená uzavření někdy i&nbsp;celé stanice na&nbsp;dobu devíti měsíců až roku a&nbsp;půl, v případě že se opravují přestupní eskalátory dochází k&nbsp;ztížení přestupu, což vede na&nbsp;velmi vytížených klíčových stanicích ke&nbsp;kritickým situacím.
 
=== 1935–1941: Otevírání prvních úseků ===
[[Soubor:Mosmetr1935.jpg|thumb|250px|Schéma a poloha první trati otevřené v roce 1935]]
[[Soubor:Kievsk kol 21.jpg|thumb|250px|Kijevskaja z roku 1954]]
 
Nejprve byl otevřen úsek linky&nbsp;1 mezi stanicemi [[Sokolniki (stanice metra v Moskvě)|Sokolniki]] a&nbsp;[[Park Kultury (stanice metra v Moskvě)|Park Kultury]], a&nbsp;to již [[15. květen|15.&nbsp;května]]&nbsp;[[1935]] (první jízda celou tratí se konala již [[6. únor]]a). Slavnostního otevření se účastnil nejen Stalin, ale také umělci, jako například [[Viktor Treťjakov]] nebo [[Bertolt Brecht]]. Následné prodloužení přes řeku [[Moskva (řeka)|Moskvu]] do stanice [[Kijevskaja (stanice metra v Moskvě)|Kijevskaja]] bylo zprovozněno v&nbsp;dubnu [[1937]]. Propojil se tak severovýchod a&nbsp;jihozápad města. Stanice na těchto prvních úsecích metra však ještě nepatří mezi ty, které jsou typicky a bohatě zdobené; architekti se tehdy spíše inspirovali ostatními podzemními drahami v&nbsp;[[Evropa|Evropě]], hlavně [[Londýn]]em.
 
Jako první byly otevřeny krátké úseky na lince&nbsp;2 mezi stanicemi [[Těatralnaja (stanice metra v Moskvě)|Těatralnaja]] a&nbsp;[[Avtozavodskaja (stanice metra v Moskvě)|Avtozavodskaja]] na jejím jižním konci a&nbsp;na lince&nbsp;3 pak úsek [[Partizanskaja (stanice metra v Moskvě)|Partizanskaja]]–[[Kurskaja (stanice metra v Moskvě)|Kurskaja]]. Dříve oblíbené válečné motivy vystřídala tematika budování komunistické společnosti.
 
=== 1943–1959: VrcholPoválečná období stalinismudoba ===
Po dokončení již zmíněných úseků se rozběhly stavební práce na nové trase, která se měla v budoucnosti stát okružní, na lince [[Kolcevaja (linka metra v Moskvě)|Kolcevaja]]. První její úsek vedl pod ulicí vedoucí po okruhu centra staré Moskvy ([[Sadovoje kolco]]). Avšak později se plány celé trasy změnily, a&nbsp;tak její poslední dobudované části vedou až 1,5&nbsp;km od této okružní třídy. Do roku [[1954]] byl celý okruh po celkem třech etapách dokončen. Stanice na této lince lze považovat za vrchol honosnosti v&nbsp;moskevském metru.
 
 
=== 1959–1991: Metro získává dominantní postavení ===
[[Soubor:Moscow metro car from inside.jpg|thumb|V 70. letech se objevily vozy metra typu&nbsp;Ež, které se používají ještě dnes.]]
V tomto období je metro stále rozšiřováno, přibývají nové linky (7, 8, 9) a od konce 70.&nbsp;let se objevují i&nbsp;jednolodní stanice bez sloupů či jakýchkoli podpěr. Moskevská technologie výstavby metra se šíří do ostatních měst SSSR a [[východní blok|východního bloku]]. Nasazovány jsou stále delší vlaky (až soupravy s osmi vozy), roku [[1978]] se objevují dodnes známé a rozšířené soupravy typu [[Souprava metra 81-71|81-71]], poprvé jsou tak soupravy rozdělené na čelní a vložené vozy. Metro začíná mít stále významnější roli, vytlačuje postupně [[Tramvajová doprava v Moskvě|tramvajovou]] povrchovou dopravu (ta se pod jeho vlivem rozpadá v&nbsp;letech 1957–1962 a po 1973 na dvě oddělené sítě). Podzemní dráha zajišťuje důležitá spojení obrovských [[Panelový dům|panelových]] [[sídliště|sídlišť]] s centrem města.
 
Tyto změny se dotkly pouze nejstarších stanic, jejichž názvy byly stanoveny ve stalinistickém období. Některé novější, jako například [[Marksistskaja (stanice metra v Moskvě)|Marksistskaja]] či [[Leninskij prospekt (stanice metra v Moskvě)|Leninskij prospekt]] přejmenovány nebyly, přestože se objevily mnohé návrhy nových názvů (plány na přejmenování většího počtu stanic neuspěly, patrně kvůli zažitosti starých komunistických názvů).
 
=== 1991–2000: Problémy poPo rozpadu SSSR ===
[[Soubor:Bulushakova-mm.jpg|thumb|Jednou z&nbsp;nejnovějších linek metra je Butovskaja, konstruovaná jako lehké metro. Otevřena byla v roce [[2003]] a je vedena po nadzemním viaduktu.]]
 
 
=== Typy souprav ===
[[Soubor:Altufevo2EstacionSerdikaMetroSofia.jpg|thumb|V 70. a 80. letech se objevily soupravy metra typu [[Souprava metra 81-71|81-71]] a&nbsp;začalo se též se stavbou jednolodních stanic (na obrázku stanice [[Altufjevo (stanice metra v Moskvě)|Altufjevo]] na deváté lince).]]
[[Soubor:Metro wagon 81-720.jpg|thumb|Na konci 90. let začaly jezdit soupravy metra typu 81-720 (Jauza)]]
 
Nejstarší vozy jsou [[Souprava metra E|typu&nbsp;E]] (jedná se o&nbsp;pravzor použitý pro modifikace nejstarších vozů metra v&nbsp;zemích [[Východní Evropa|východní Evropy]], například v&nbsp;[[Československá socialistická republika|ČSSR]] [[Souprava metra Ečs|Ečs]]). Ty existují v&nbsp;několika modifikacích (Ež, Ež1, Ež3, Em508, Em509, Em508t), obsluhovaly nejstarší linku [[Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)|Sokolničeskou]] a&nbsp;postupně je nahradily relativně novější a&nbsp;modernizované [[Souprava metra 81-71|81-717/714M]] z&nbsp;90.&nbsp;let [[20. století]]. Na dalších linkách byly tyto soupravy modernizovány ještě v&nbsp;nedávných dobách; odstranily se postupně kabiny řidiče ve vložených vozech. Roku [[2006]] jezdily již soupravy typu&nbsp;E jen na [[Filjovskaja (linka metra v Moskvě)|Filjovské lince]]; jejich průměrné stáří se pohybuje mezi třiceti a&nbsp;čtyřiceti lety.