Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí

Celkové rozšíření hesla
(Celkové rozšíření hesla)
Značka: nevhodný zdroj
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Válka na Východní frontě probíhala na historickém území Halič, což je část dnešního Polska. Boje ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II.
 
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič|Haliče]] (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
 
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.<ref>http://pl.wikipedia.org/wiki/Bitwa_pod_Kirlibabą</ref>
 
Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost [[Pevnost Przemyśl|Przemyśl]], kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v [[Bitva u Gorlice|bitvě u Gorlice]] v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = František
| odkaz na autora =
| titul = Moje záznamy ze světové války 1914–1918
| url =
| vydavatel = NZB
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 159
| kapitola =
| strany = 43–56
| isbn = 978-80-904272-8-0
| jazyk =
}}</ref>
 
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. [[Brusilovova ofenzíva]]).<ref>http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm</ref> Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = František
| odkaz na autora =
| titul = Moje záznamy ze světové války 1914–1918
| url =
| vydavatel = NZB
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 159
| kapitola =
| strany = 68–124
| isbn = 978-80-904272-8-0
| jazyk =
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobitého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
 
Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce v únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti všeobecný útok proti Rusku. 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit. Boje na východní frontě nicméně ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara (ruský císař) Mikuláše II.
 
Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]]. Na 1600 km východní fronty probíhala převážně manévrová válka s klasickým způsobem boje.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = František
| odkaz na autora =
| titul = Moje záznamy ze světové války 1914–1918
| url =
| vydavatel = NZB
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 159
| kapitola =
| strany = 147–153
| isbn = 978-80-904272-8-0
| jazyk =
}}
 
{{commonscat|Eastern Front theatre of World War I}}