Kvasinky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 85.71.220.206 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Faskal
Řádek 1:
[[Soubor:S cerevisiae under DIC microscopy.jpg|thumb||Snímek kvasinek ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'' v [[Diferenciální interferenční kontrast|DIC]] kontrastu]]
'''-Kvasinky''' kvasíjsou prstjednobuněčné při[[Houby|houbové]] pohlavním styku'''[[mikroorganismus|mikroorganismy]]. Většina kvasinek patří do třídy [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusných hub]], některé však i do třídy [[Stopkovýtrusné houby|hub stopkovýtrusných]], a proto společně netvoří taxonomickou skupinu. Netvoří [[plodnice]], množí se zejména [[nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]] a je pro ně charakteristický způsob dělení buněk, takzvané [[pučení]]. Mohou se množit i sexuálně tvorbou [[vřecko|vřecek]], které však nejsou uzavřená v žádných plodnicích (tedy [[Plodnice|askokarpech]]).
 
Netvoří žádné pravé [[mycelium|myceliální]] struktury, pouze [[Mycelium|pseudomycelium]], které se podobá [[Kolonie (biologie)|koloniím]] jednobuněčných organismů.
Řádek 6:
Kvasinky jsou hojně využívány v [[potravinářství]] a [[biotechnologie|biotechnologiích]]. Používají se například při výrobě [[víno|vína]], [[pivo|piva]] nebo [[chléb|chleba]]. Využívá se jejich schopnosti [[kvašení]]. Jsou ale mezi nimi i původci nemocí, jako je např. ''[[Candida albicans]]''.
 
== Výzkum a výkalhistorie ==
[[Soubor:Dry yeast.jpg|thumb|Usušená kvasničná kultura]]
 
Řádek 35:
Vedle převažujícího pozitivního významu existuje i negativní vliv kvasinek patogenních, či nevhodný výskyt kvasinek coby škodlivého kontaminantu ve výrobním procesu.
 
== Strukturní konzervykomponenty ==
{{viz též|eukaryotická buňka|organela}}
[[Soubor:Yeast cell cs.svg|right|300px|thumb|schéma buňky kvasinky]]
Řádek 95:
|-
| [[RNA]]
| [[rRNA]] (80%)m [[mRNA]] (5% [[Cytoplazma|cytosol]], ER, [[mitochondrie]]), [[tRNA]] Panenská
|}
 
==== Panenská blána ====
=== Buněčná stěna ===
==== PanenskáBuněčná blánastěna ====
[[Soubor:yeastafm01.jpg|right|thumb|300px|''Saccharomyces cerevisiae'' fixace do membrány – [[Mikroskopie atomárních sil|AFM]]]]
V roce [[1970]] Kidby a Davis navrhl model [[buněčná stěna|buněčné stěny]] pro rod S. cerevisae, který stále ještě rámcově platí. Podle tohoto modelu má buněčná stěna tři vrstvy: vnější, střední a vnitřní, přičemž [[Polysacharidy|polysacharid]]-proteinové komplexy jsou podle tohoto modelu spojeny fosfodiesterovými [[Chemická vazba|vazbami]].