Mytologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
'''Mytologie''' ('''mythologie''', '''bájesloví''') je [[věda]] zabývající se studiem [[mýtus|mýtů]], ve volném významu je také toto slovo používáno jako termín pro soustavu mýtů (např. [[egyptská mytologie]], [[řecká mytologie]], [[římská mytologie]]). Doslovně znamená mytologie "vyprávění příběhu" a toto slovo bylo tak původně i užíváno. Tradičně bývá řazena do [[antropologie náboženství]].
 
== Dějiny mytologimytologie ==
 
První [[reflexe]] mýtů se objevuje u prvních řeckých filosofů, například představitelů [[Milétská škola|Milétské školy]], kteří v opozici k tradiční [[kosmologie|kosmologii]] hledali původ světa v [[Pralátka|pralátce]] (arché). O něco později [[Xenofanés]] odmítl [[antropomorfismus|antropomorfní]] bohy a [[Hérakleitos]] povýšil na nejvyšší princip [[Logos]]. [[Platón]] pak literární zpracování mýtů odmítal, přestože ve svých filosofických dílech mýty vytvářel.<ref>PUHVEL, Jaan, Srovnávací mythologie, Praha, Lidové noviny, 1997, ISBN 80-7106-177-8, s. 21</ref> Mezi první teoretické modely podstaty mýtu patří názor [[Theagenés z Rhegia|Theagenése z Rhegia]], který mýtu přisuzuje [[symbol]]ickou hodnotu, z čehož vyplývá že by měl být chápán jako [[alegorie]]. U [[Hérodotos|Hérodota]] se zas objevuje názor že mýty jsou překroucením [[historie]] a že bohové byly původně výjimečnými lidmi. Tato teorie se podle řeckého filosofa [[Euhémeros|Euhémera]] nazývá euhemerismus. Pojetí alegorie se později prosadilo především u [[stoicismus|stoiků]], zatímco euhemerismus u [[epikurejství|epikurejců]] a také u raných a středověkých [[křesťanství|křesťanských]] učenců.<ref>PUHVEL, Jaan, Srovnávací mythologie, Praha, Lidové noviny, 1997, ISBN 80-7106-177-8, s. 23 </ref> V době [[středověk]]u byly poprvé zaznamenány neklasické mýty, například [[Irsko|irskými]] mnichy zkompilované [[Knihy o dobývání Irska]], [[Gesta Danorum]] Saxona Grammatica nebo [[Prozaická Edda]] [[Snorri Sturluson|Snorriho Sturlusona]].